Ekokoza – Blog Ekokoza

Není soda jako soda

Prací soda a jedlá soda – dvě úžasné práškové hospodyňky, které vám doma zaručeně nesmí chybět! A vyznají se nejen v domácnosti, ale i v kosmetice a péči o krásu.

Prací soda

Pod pojmem prací soda či soda na praní se vlastně skrývá uhličitan sodný, který se přirozeně vyskytuje i v přírodě, například v mořské vodě. Název, pod kterým je ale dnes mnohem známější, si vysloužil právem – co se týče praní, úklidu a čistících prostředků, je rozhodně nenahraditelný.

Přeborník v praní prádla

Používá se například pro výrobu pracích prášků a pokud si chcete s jeho pomocí vyrobit vlastní prací prášek, v tomto receptu najdete veškeré důležité informace. Jsou tam návody na výrobu prášku na bílé prádlo, barevné prádlo, ale i jednoduché aviváže, kterou si pomocí esenciálních olejíčků můžete ovonět podle libosti. A tady najdete všemožné produkty, které se vám při výrobě domácího pracího prášku budou zaručeně hodit.

Skvrny nemají šanci

Je ještě spousta dalších způsobů, jak využít prací sodu při praní. Je skvělá například také na skvrny. Stačí těsně před praním namočit kus oblečení, kde je skvrna, a trochu ho posypat prací sodou. V tomto směru má skvělé absorbující účinky a nasaje do sebe obzvlášť mastnotu, takže pokud vám při nedělním vepřu-knedlu-zelu skáplo trochu omastku na oblečení, prací soda je první záchrana. Rozhodně ji ale nenecháváme na oblečení dlouhou dobu, aby lépe působila – to by totiž mohla zapůsobit až příliš dobře a díky své vysoké zásaditosti vyžrat skvrnu dokonale, rovnou i s látkou. Proto je lepší takto sodou ošetřit oblečení se skvrnami těsně před praním a ihned kousek oblečení i s tou troškou sody hodit rovnou do pračky, popřípadě přeprat v ruce. Tak či onak, u skvrn je jedno pravidlo vždy na prvním místě – snažíme se je odstranit pokud možno ihned. Čím více času jim dáme, aby se „zažraly“, tím hůř se pak odstraňují.

Do boje s vodním kamenem a tvrdou vodou

Prací soda samozřejmě působí jako skvělý změkčovač vody. Pokud máme příliš tvrdou vodu, přidáváním sody k pracímu prášku či gelu můžeme zamezit vzniku a usazování vodního kamene. Stejně tak se můžeme zbavit skvrn a usazenin vodního kamene na našich vodovodních kohoutcích – smícháme prací sodu s vodou tak, aby vznikla pasta, a drhneme skvrny tak dlouho, dokud nezmizí.

Konec drhnutí připálených hrnců

Použít ji můžeme i v kuchyni při mytí pánví či hrnců, ve kterých se nám podařilo něco trochu připálit. Jejich dna posypeme prací sodou a rozprašovačem na ně stříkáme vodu tak dlouho, dokud se nevytvoří jakási kašička. Necháme ji působit minimálně dvacet minut a smyjeme. U hliníkových pánví a hrnců nám ovšem tento postup rozhodně nepomůže, takže pokud ještě takovéto kousky doma máte, sodu na ně nepoužívejte.

Čištění trouby je hračka

Pokud si zase chceme řádně vyčistit troubu, stačí smíchat hrníček jedlé sody se čtvrtinou hrníčku sody na praní a 1 polévkovou lžíci kastilského mýdla, popřípadě dolít horkou vodou tak, aby směs dostala kašovitou konzistenci a nanést na dno trouby. Jen dávejte pozor, aby se čistící prostředek nedostal do průduchů trouby. Směs nechte působit přes noc a ráno ji teplou vodou smyjte.

Jedlá soda

Hydrogenuhličitan sodný neboli potravinářská jedlá soda má také nespočetné využití v domácnosti i kosmetice.

Nejuniverzálnější pomocník

V kuchyni ji využijeme jednak při pečení, jednak při úklidu – skvěle si poradí se zažranou nečistotou od kávy či černých čajů v našich hrníčcích, stačí nasypat trochu jedlé sody na houbičku a pořádně hrnky vydrhnout.

Sbohem virům a bakteriím

Pokud jste doma prodělali nějakou nepříjemnou virózu nebo angínu a nejraději byste pro jistotu vyhodili i zubní kartáčky, abyste se všech bacilů nadobro zbavili, můžete rovněž sáhnout po jedlé sodě. Rozpusťte 1 čajovou lžičku jedlé sody ve vodě a strčte tam zubní kartáčky na dvě až čtyři hodiny. Na závěr je ještě lehce opláchněte v peroxidu vodíku a likvidace všech bakterií je zaručená.

Rychlá pomoc při pálení žáhy a bolavém žaludku

Pokud nás pálí žáha, nebo nám nějaké jídlo vyloženě nesedlo, žaludek nám zachrání též jedlá soda – rozmícháme si lžičku ve skleničce vlažné vody a vypijeme ji. Neutralizuje žaludeční šťávy a pomůže nám tedy od překyseleného žaludku.

Zoubky jako perličky

S její pomocí si můžeme vyrobit i domácí zubní pastu, recept najdete zde. Jedlá soda má totiž i bělící účinky, a jednorázově ji můžete využít i jako přírodní bělidlo na zuby. Stačí smíchat jednu lžičku jedlé sody s trochou soli s vysokým obsahem jodu, přidat pár kapek vody, aby se vám směs dobře nanášela na zuby, a nechat působit tak dvě minuty, pak ihned smýt. Kromě toho, že odstraní ze zubů skvrny, zpevní je. Ale nedoporučuje se tuto metodu provádět více než jednou, maximálně dvakrát měsíčně, to bohatě postačí a nic se, koneckonců, nemá přehánět.

Proti pocení a zápachu

Jedlá soda nám poslouží i při výrobě domácího deodorantu, kuk sem.

Pryč s toxiny a škodlivinami

Pokud se chystáte na novoroční detox, zkuste si dát detoxikační vanu s jedlou sodou. Smícháme 1/4 hrníčku jedlé sody s 1/4 hrníčku epsomské soli, 1/4 hrníčku mořské nebo himalájské soli a 1/3 hrníčku jablečného octu, přidat můžeme popřípadě i oblíbený esenciální olejíček. Směs si potom nasypeme do vany a užijeme si blahodárné účinky teplé koupele – pomáhá totiž vyhánět toxiny z těla. A kromě toho nám pomůže i v létě, máme-li pokožku spálenou od slunce. Další směsi na skvělé detoxikační koupele najdete tu a tady.

Zářivá pleť do minuty

Při péči o krásu se nám jedlá soda také pěkně šikne! Co takhle obličejový peeling? Stačí z jedlé sody a vody vytvořit mazlavou směs, kterou si v průběhu 10 až 20 vteřin vmasírujeme do obličeje a poté ihned smyjeme teplou vodou. Působí jako skvělý „exfoliátor“ – to znamená, že pomáhá krásně odstraňovat odumřelé buňky kůže. Je však docela zásaditá, takže tuto směs jako peeling rozhodně nepoužíváme denně, ale jen čas od času.

Bažíte po dalších eko receptech?

Pokud vás výroba levných domácích čistících prostředků tak zaujala, že si jich chcete vyrobit rovnou celou „kolekci“, kuk sem na další recepty. Ušetříte peněženku i milovanou matičku přírodu!

A k čemu prací či jedlou sodu využíváte Vy?

Nezapomeňte nás sledovat na našich sociálních sítích, Facebooku a Instagramu, ať vám neutečou naše další návody a tipy. A prozkoumejte i náš nový ekokozí receptář, kde můžete jednoduše získat slevu na ekokozí e-shop!

Uvolňující aromatablety do sprchy

Tyhle voňavé tabletky jsou ideální přesně v momentě, kdy potřebujete relax, ale není čas na vanu. Uleví od ucpaného nosu, uklidní, ale i osvěží. Tak šup s nimi do sprchy!

Když máme fofry…

Ať chceme nebo ne, dnešní svět se stále zrychluje a stejně tak musíme občas zrychlit i my. Když už toho ale máme po krk, nejlepší, co můžeme udělat, je skočit do vany a mít pro změnu po krk třeba voňavé pěny… Jenže! Někdy bohužel není čas ani na tu dlouhou, teplou, relaxační vanu, a to je přesně chvíle, kdy na scénu přichází tyto suprpraktické tablety do sprchy.

Napuštění vany a příjemné poleženíčko v teplé vodě opravdu takovou hodinku zabere, zato sprcha se dá stihnout za pár minut – ideálně takových deset až patnáct. Abychom dosáhli toho správného uvolňujícího účinku, stačí umístit do sprchového koutu či na dno vany jednu tabletu a pustit sprchu. Tableta nesmí být pod přímým proudem, to by nám zmizela v sifonu jako mávnutím kouzelného proutku, začne se totiž rozpouštět i s minimem vody. Proto ji dáme na opačnou stranu od místa, odkud teče proud vody, a pak už se můžeme v klidu oddávat úžasné, teplé a voňavé sprše.

Tablety se dají koupit i v obchodě, ale lepší určitě je vyrobit si je doma, protože jejich výroba je velice jednoduchá, ale hlavně také levná! Navíc si vyrobíte tablety přesně na míru – obsahují vonné esenciální oleje, které si můžete namíchat podle svého gusta.

Co je na to potřeba?

– jedlá soda

– sůl (epsomská, mořská, himalájská, z mrtvého moře)

– vybraný esenciální olejíček

– voda

– formičky (například plastové, silikonové – ať už ve formě kuliček či půlkuliček – anebo tyto praktické kovové kleštičky)

– zdobítka podle vaší fantazie (například různé bylinky či okvětní lístky, barviva a třpytky)

Jak na to?

Stejně jako ingredience, i postup je jednoduchost sama! Do mísy nasypeme jedlou sodu a přidáme esenciální olejíček a vodu. Dávkujeme podle potřeby – zpravidla platí, že jeden hrníček jedlé sody smícháme s půl hrníčkem soli, a případně se škrobem (bramborový, kuzu, tapioka, kukuřičný…), který celou směs pěkně spojí, přikapeme ke směsi tak 30 kapek esenciálního oleje. Co se vody týče, mělo by to být tak 2 až 4 polévkových lžic, je to ovšem individuální, pro rovnoměrné vmíchání vody je dobré vodu dávkovat do směsi pomocí rozprašovače. Budeme však pamatovat, že nám jde o hmotu, která nebude úplně „mokrá“, ale taková, že pokud ji prsty zmáčkneme, bude pěkně držet tvar. Zkrátka mícháme a přidáváme vodu tak dlouho, dokud nejsme s konzistencí hmoty spokojení. Pokud jste někdy vyráběli šumivky, víte přesně, o čem tady mluvíme. A potom už můžeme směs pohodlně nadávkovat do připravených formiček a nechat ztuhnout.

Na rýmičku, uklidnění i povzbuzení

Můžete se inspirovat našimi variantami, ale buďte si jistí, že jak se do toho sami pustíte, stanete se takřka parfumérskými mistry a budete vymýšlet nové a zajímavé kombinace olejíčků!

Ověřené kombinace:

– eukalyptus + máta + levandule na uvolnění ucpaného nosu

– uklidňující levandule + heřmánek

– osvěžující máta + pomeranč

– relaxační levandule + cedr

– sladká a kořeněná vanilka + skořice

Co dál?

Pokud vás výroba sprchových tablet inspirovala a chtěli byste zkusit něco dalšího, mrkněte na tenhle recept na domácí šumivky do koupele. A tohle se vám určitě bude hodit na jejich výrobu, využít můžete i již připravenou směs na šumivky. Pak už stačí přidat jen vhodný olej a nějaká ta zdobítka a perfektní šumivky budou na světě!

A o dalším praktickém využití sody, ať už jedlé či prací, si můžete počíst tady.

Tak jak si svou tabletu do sprchy ovoníte vy?

Kosmetická síra a proč si s ní vyrobit micelární vodu

Pokud chcete stoprocentně přírodní kosmetiku a kupované syntetické produkty vám nedělají dobře, sáhněte po téhle micelárce s biosulfurem. Skvěle se hodí i na citlivou pleť se sklony k podráždění a její výroba nemůže být jednodušší.

Leden je obdobím velkých změn – zuby nehty se držíme svých předsevzetí a snažíme se žít zdravě, hubnout, detoxikovat organismus… Se zdravým životním stylem úzce souvisí i kosmetika. Když si ji totiž vyrobíme doma sami, víme přesně a do poslední ingredience, co obsahuje, a to je určitě velkou výhodou.

Povánoční podráždění

Po Vánocích a Silvestru může být naše pleť značně podrážděná. Málokdo si při oslavách zakazuje popustit uzdu, a tak se často naše tělo musí vyrovnávat s vlivy tun cukru a vyššího množství alkoholu, které si v období svátků s hojností dopřáváme.

Často dá tělo průchod svému podráždění právě skrze pokožku – a tak se může stát, že nám na začátku nového roku zdobí obličej pěkných pár pupenů.

Tak jak docílit toho, aby byla naše pleť stejně čistá jako ten nový rok, který se před námi rozprostírá? Odpověď zní: biosulfur neboli kosmetická síra!

Co to je biosulfur?

Biosulfur je síra stabilizovaná agarem a xanthanovou gumou. Má skvělé účinky nejen na pleť, ale například také na kosti, zuby, svaly či vlasy.

V péči o pleť je biosulfur užíván už celá staletí, a to přece není jen tak, něco na něm musí být. Má antibakteriální účinky, tedy dokáže zlikvidovat bakterii, která by nám na obličeji jindy ucpala pór nebo jinak vedla k akné. Stejně tak je jeho pravidelné používání dobrou prevencí před takovými mrškami.

Kosmetická síra si poradí i se zarudnutím a bojuje také proti nadměrné tvorbě mazu, takže se za jeho pomoci můžeme zbavit nepříjemně mastné a lesklé pleti.

Biosulfur je pro své skvělé účinky na pleť často součástí různých pleťových masek, které můžete sehnat v klasických drogeriích. A produkty s biosulfurem najdete i u nás na Ekokoze – třeba v tomhle skvělém zinkovém mýdle pro citlivou pokožku.

Síru ale využijete i při praní, například v tomhle doslova perfektním mýdle.

O pozitivním účinku na vlasy jsme už mluvili, ale můžete si ho vyzkoušet i na vlastní kůži, například v této vlasové infuzi, která vaši hřívu krásně vyživí a posílí.

Ale teď už hurá na výrobu úžasné micelárky s kosmetickou sírou!

Micelární voda s kosmetickou sírou

Co je na to potřeba?

na 100 ml lahvičku:

– 90,3 g destilované nebo květové vody

– 2,2 g emulgátoru voda v oleji

– 3 g D panthenolu

– 2 g glycerinu

– 1 g biosulfuru

– špetka (přibližně 0,5 g) allantoinu

– 1 g konzervantu leucidalu

Jak na to?

Nejdříve do lahvičky kápneme emulgátor, pak pomalu přilijeme vodu, nakonec přidáme všechny ostatní ingredience a řádně promícháme. Pokud se allantoin nebude chtít úplně rozpustit, můžeme tekutinu ještě ve vodní lázni mírně zahřát. Výsledná tekutina bude mít mléčně žlutou barvu.

Tuto micelárku se sírou používáme úplně stejně, jako jakoukoliv jinou micelární vodu. Za pomoci vatového tamponu pleť potíráme a čistíme dvakrát denně.

A jaké jsou Vaše zkušenosti s kosmetickou sírou?

Výjimečný baobab – elixír zdraví a krásy

Prášek nebo olej z plodů těchto gigantů mezi stromy je hotovým zázrakem: nabije vás energií, detoxikuje organismus, zvýší imunitu, ale dokáže také zkrášlit a omladit pokožku.

Baobaby všichni známe především jako obří stromy – podle slov pilota z Malého prince jsou dokonce veliké jako kostely. Ale velikost těchto stromů nespočívá pouze v rozměrech, jsou známé též jako stromy života a fungují jako zásobárny vody. Uvnitř tvrdých plodů těchto stromů, které jsou trošku podobné kokosovým ořechům, se skrývá tvrdá bílá dužina, právě z ní se vyrábí blahodárný baobabový prášek. Ze semen, které jsou touto dužinou chráněné, se zase za studena lisuje baobabový olej, který je díky svému výjimečnému složení ideálním pomocníkem při výrobě pleťové i vlasové kosmetiky.

Nesmírně lahodná superpotravina

Tenhle nenápadný světlý prášek je však naprosto úžasným zdrojem vitamínu C a antioxidantů, hlavně polyfenolů, které preventivně působí proti vzniku mutací, jež vedou k rakovinnému bujení.

Některé přírodní elixíry zdraví nejsou chuťově úplnou lahůdkou, to se však nedá říct o prášku z baobabu. Má lehce citrusovou chuť, někteří v něm cítí ještě karamelové tóny, proto je to ideální společník všech kulinářů. Například dezertům dodá příjemnou, nakyslou chuť.

A na co všechno, kromě ochucení pokrmů, je ten prášek z baobabu vlastně dobrý?

Posílení imunity

Na rozdíl od některých zvířat, my lidé si nejsme schopni “sami vyrábět” vitamín C nebo ho hromadit do zásoby na horší časy, proto jsme nuceni vybírat si potraviny tak, aby obsahovaly dostatek tohoto vitamínu, který je tak důležitý pro naši přirozenou obranyschopnost. A právě baobabový prášek nám s doplněním céčka s přehledem pomůže – 2 až 3 čajové lžičky denně nám totiž zajistí tak ⅓ doporučované denní dávky vitamínu C!

Příval energie

Prášek z baobabu si můžeme ráno přisypat do kávičky, čaje nebo cereálií a můžeme si být jisti, že si tak zvýšíme hladinu energie. Napomáhá totiž správnému vstřebávání železa do krve, a to nás pořádně nakopne! Navíc se díky němu vyhneme pocitům únavy, ospalosti, nebo například nepřekonatelné chuti na krátký šlofíček. Ten se totiž může nečekaně protáhnout na dvě hodinky, což nám nepříjemně naruší spánkový režim. Další tipy na blahodárné přírodní povzbuzovače najdete tu!

Konec nadýmání i pálení žáhy

Zdravý trávicí trakt a správné trávení dnes chybí spoustě lidí. Ať už nám ve střevech každý den trochu pobublává a trápí nás nadýmání, nebo nás snad pálí žáha, je jasné, že s naším trávením je něco špatně. Prášek z baobabu obsahuje velkou spoustu vlákniny, která je pro zažívání tak důležitá. Můžeme si ho například rozmíchat každé ráno v jogurtu. Jelikož jde v podstatě o sušenou ovocnou dužinu, můžeme prášek konzumovat bez obav z překročení nějakého stanoveného bezpečného dávkování. Doporučená dávka je však přibližně jedna až tři čajové lžičky denně.

Skvělý společník při cvičení a hubnutí

Pokud své tělo pravidelně obšťastňujeme dávkou fyzické aktivity, prášek z baobabu jednoduše rozmíchaný ve vodě nebo například přimíchaný do smoothie nás skvěle podpoří. Zlepšuje metabolismus a podporuje srdeční činnost a funkci svalů. Dát si ho můžeme před cvičením i po něm – tak či onak nám pomůže stabilizovat hladinu naší energie.

Správný tlak a hladina cukru v krvi

Je zřejmé, že pouhým požíváním prášku z baobabu si nevykouzlíme skvělý krevní tlak. Avšak díky vitamínu B6, který je důležitý pro správnou funkci srdce, k optimálnímu tlaku určitě tento přírodní elixír napomůže. Vláknina zase podporuje postupné uvolňování cukru v krvi, a tak může být prášek z baobabu prevencí i před nemilými výkyvy hladiny cukru v krvi.

Krásná a zářivá pleť a anti-age efekt

Jak už bylo řečeno, dužina z baobabu obsahuje opravdu velké množství antioxidantů – dokonce nejvíc ze všech druhů ovoce. To v kombinaci s vitamínem C podporuje tvorbu kolagenu a naše pleť tak bude hladká a zářivá.

Na plastické chirurgii je kolagen využíván například v podobě injekcí vpichovaných do obličeje za účelem vyhlazení vrásek, s baobabovým práškem si však produkci vlastního kolagenu podpoříme bezpečně a neinvazivně.

Nemusíme však spoléhat pouze na vnitřní použití, prášek z baobabu je totiž vynikající i pro použití vnější. Můžeme ho přidat do nějaké vyživující domácí pleťové masky, do krémů, mýdel a jiné kosmetiky. Na trhu najdeme sice spoustu sympatických výrobků obsahujících baobab prášek, ale vlastní výrobě se nic nevyrovná. A podle toho, jaké další účinky na naši pokožku potom budeme od našeho mýdla požadovat, si můžeme hezky v klidu domova nakombinovat mýdlo na míru. Tady si můžete vybrat – co takhle přimíchat do mýdla například prášek z damašské růže na regeneraci vaší pleti, nebo třeba sladký prášek z medu pro hebkou vláčnou pokožku?

Nedocenitelný olej z baobabu

Olej z baobabu se také skvěle hodí na přípravu domácí kosmetiky, a dokonce se říká, že jeho účinky se rovnají účinkům oleje arganového. Úžasný je hlavně v produktech péče o pokožku a vlasy. Obsahuje vitamíny A, D, E a F, rychle se vstřebává, neucpává póry a je vysoce hydratační a uklidňující.

V kombinaci s rakytníkem je potom nepřekonatelný, recept na úžasné sérum a “pupínkový zmizík” najdete tady.

Baobabový olej je skvělým nosným olejem. Pokud vás tedy „tradiční“ oleje používané při domácí výrobě už trošku nudí, dejte baobabu šanci, nešlápnete s ním vedle! Oleje obecně mají v kosmetice obzvláště široké využití a nenahradíte je prakticky ničím. Nejlepší léčivé účinky však najdeme samozřejmě u certifikovaných bio olejů a u těch, které jsou lisované za studena. Kuk sem a můžete si vybrat z řady dalších olejů s blahodárnými schopnostmi.

Kdy a na co využíváte baobabový prášek či olej Vy?

Nezapomeňte nás sledovat na našich sociálních sítích,Facebooku aInstagramu, ať vám neutečou naše další návody a tipy. A prozkoumejte i náš novýekokozí receptář, kde můžete jednoduše získat slevu naekokozí e-shop!

Masážní bonbonky plné lásky

I když čokoláda a jiné mlsání k Valentýnu a dalším oslavám lásky neodmyslitelně patří, na těchto bonbóncích si ale smlsne spíše vaše tělo. K tomu přidáme pár kapek milostných esenciálních olejíčků, a ten dokonalý (nejen) valentýnský dárek je na světě!

Láska se musí slavit!

Že život je jen náhoda, a že jednou jsme dole a jednou zase nahoře, to už víme. Stejně tomu tak je ale i s láskou – někdy jsme zamilovaní jak blázni a lásku slavíme každý den, jindy na ni pro samé starosti skoro zapomeneme.

Minimálně na prvního máje či na Valentýna bychom si ale měli zase hezky vzpomenout a pořádně oslavit ten fakt, že jsme měli to štěstí a potkali svou spřízněnou duši.

Někdo možná Valentýn odsuzuje jako nepůvodní svátek, který v tuzemských podmínkách nemá co dělat. Ovšem my si myslíme, že každá příležitost slavit lásku přece stojí za to.

Samozřejmě, člověk by se měl snažit oceňovat partnerství každý den, ale jak již bylo řečeno, ne vždycky se nám to podaří. Nejen proto je krásné vyhradit si v roce několik určitých dnů, kdy svému milovanému vyhradíme plnou pozornost. Tak koneckonců fungují všechny ostatní svátky, nebo také narozeniny.

A stejně jako při oslavách svátků a narozenin zaměřujeme svou pozornost na oslavence, při oslavě Valentýna se zaměříme na lásku – na tu naši lásku…

Maličkosti z lásky

Člověk nemusí být zrovna megaloman, vyzvednout svého miláčka helikoptérou a poslat mu puget tří set růží. Někdy je nejdůležitější hlavně vzpomenout si, a pak třeba zainvestovat do dárku hlavně svými silami a svým časem. A právě to je základní ingredience, která je potřeba na výrobu našich zamilovaných valentýnských bonbónků.

Romantická masáž pomocí bonbonků?

Při romantickém večeru ve dvou samozřejmě nesmí chybět masáž! A aby se dobře masírovalo, je potřeba nějaký ten krém či olejíček. Tak přichází na scénu tyto masážní bonbónky, které v sobě spojují obojí.

Při kontaktu s (láskou a vášní rozpálenou) kůží se ihned začnou rozpouštět, a tím nám vzniká ideální olejovitá konzistence pro masáž. Než se bonbónek úplně rozpustí, je pořád trochu tvrdší, a tím pádem i ideální na masírování kůže.

Aby byla romantika zajištěna na 100 %, do bonbónků si můžeme libovolně vybrat nějakou tu afrodiziakální esenci. Stačí vybrat podle svého vkusu. Doporučit můžeme například smyslnou a ženskou růži, jasmín, který se jako afrodiziakum využívá už dlouhá staletí, vanilku, ylang ylang, levandule, šalvěj, neroli či například santalové dřevo, které se zase určitě bude líbit mužům.

Při výrobě můžete udělat třeba dva druhy masážních bonbónků – jednu várku s vaší preferovanou vůní pro vás, a jednu zase pro vašeho miláčka. Zkusit můžete i kombinaci několika z výše zmíněných olejíčků. Skvěle působí například ylang ylang s neroli a jasmínem.

Tak, ale teď už konec tlachání a hurá na výrobu!

Co je na to potřeba?

– 100 g nějakého přírodního másla (klasikou je bambucké, ale zkuste pro změnu třeba olivové, jojobové, mandlové či hroznové, popřípadě můžete i nakombinovat jedno s druhým padesát na padesát – experimentovat je zábavné)

– dohromady 30-40 kapiček vybraných esenciálních olejíčků

Jak na to?

Připravíme si vodní lázeň – to znamená větší hrnec s vodou, do kterého ponoříme ohnivzdornou skleněnou misku. Do mísy dáme 100 gramů vybraného přírodního másla a necháme rozpustit. Následně do hmoty nakapeme olejíčky, řádně rozmícháme a odstavíme. Necháme zchladnout a uložíme do ledničky. Počkáme, dokud hmota nebude úplně tuhá, a pak zase mísu z lednice vytáhneme. Za pomoci kávové lžičky tvarujeme malé kulaté bonbonky. Ale pozor, musí to být rychlovka! Hmota začíná tát opravdu velice rychle. Kuličky vložíme na tácek vyložený pečícím papírem, a když je vše vytvarováno, šoupneme je do mrazáku. A tam už budou čekat, až je zase vyndáme a darujeme své lásce!

Anebo…

Anebo tu je ještě jedna možnost, a to vykouzlit bonbónkům za pomoci tmavého kakaového másla a včelího vosku opravdu věrohodné přestrojení. Když vyrobíte z těchto ingredienci čokoládovou polevu, budou bonbonky zvenku vypadat opravdu jako… no, bonbónky! Budou tak sice vypadat, ale rozhodně tak nebudou chutnat! Takže bacha na to, aby vaše drahá polovička nebyla rychlejší než vy a nezblajzla jeden bonbón dříve, než stihnete vysvětlit, že vůbec jedlý není.

A máme tu ještě jedno upozornění – masážní bonbonky s falešnou čokopolevou trošku barví, takže pokud vás čokopoleva tak nadchla, určitě masáž nepraktikujte na sněhobílých, hedvábných prostěradlech, které jste dostali od drahé mamičky jako svatební dar!

Ale pokud vás naše upozornění neodradila, ve vodní lázni rozpusťte 60 gramů tmavého kakaového másla se 3 gramy včelího vosku, řádně rozmíchejte a odstavte z ohně. Zatímco bude směs chladnout, průběžně promíchávejte. Potřebujeme takovou konzistenci, která bude hustá, ale zároveň i jemná. Hlavně žádný puding! Bonbónky vyndáme z mrazáku a namáčíme je do hladké, husté polevy. Když jsou všechny bonbónky počokoládované, šoupneme je zpátky do mrazáku.

A pokud si chcete s výrobou pohrát ještě víc, nalijte rozpuštěné máslo do silikonových formiček, ideálně ve tvaru srdíček, jak jinak. Po ztuhnutí je opět můžete namočit do tmavého kakaového másla, nebo je třeba „pocákat“ rozpuštěným máslem smíchaným s přírodním barevným pudrem (třeba malinovým?) nebo okry a dozdobit sušenými bylinkami. Bonbonky budou i takto trochu barvit, ale na druhou stranu, budou doslova k sežrání!

Romantika na entou

A jak můžeme romantiku při valentýnské noci vyhnat úplně do krajnosti? Například s těmito valentýnskými masážními afrodiziakálními svíčkami. Při masáži využijete jejich vosk, který po sobě můžete libovolně lít, jelikož díky svému složení nepálí, ale jenom hřeje. Sadu na jejich výrobu najdete tady.

Tak místo ohrané večeře ve dvou zkuste letos něco trochu netradičního a užijte si noc plnou lásky, ale také kvalitní přírodní kosmetiky. Můžete vsadit boty na to, že svou drahou polovičku takovýmto originálním, po domácku vyrobeným dárečkem určitě překvapíte!

A jaké překvapení čekalo od vaší valentýnské lásky na Vás?

Zázračná nimba a její všestranné účinky

Dokáže pomoci s problematickou pletí i ekzémy, skvěle působí na růst, lesk a hustotu našich vlasů, podpoří náš imunitní systém, ale úžasná je i v zubních pastách. A jakže se jmenuje tato všestranná krasavice? Přivítejte prosím nimbu!

Ajurvédský poklad

Nimba, známá také například pod jmény neem, melia, zederach hladký, popřípadě indický či také azadirachta indická se využívala již odpradávna v ajurvédské medicíně, a to pro své nesčetné příznivé účinky.

Jedná se o středně vysoký tropický strom s bohatou kšticí zelených listů. Jak název napovídá, není to úplně tuzemský strom. Roste například v Asii, Indii, Austrálii, zavlečena byla i do Střední Ameriky a tropických oblastí Jižní Ameriky, a tak v těchto zemích může být hojně využívaná “začerstva”, čili si doma lidé mohou dělat například zábaly na vlasy z čerstvých zelených listů.

My se však při využívání blahodárných účinků nimby spokojíme s nimbovým práškem či nimbovým olejem, ale i s nimi bude příprava domácí kosmetiky hračkou.

A na co tedy můžeme nimbu využít?

Péče o pokožku

Nimba účinně odstraňuje toxiny, má antiseptické a stahující účinky. Reguluje nadměrnou tvorbu mazu a je ideální právě pro problematickou pleť se sklony k akné. Stejně tak pomůže i při nepříjemných ekzémech, lupence, alergické dermatitidě a jiným kožním nemocem. A je to vlastně docela logická věc – o nimbě se totiž říká, že je to přírodní antibiotikum bez žádných vedlejších účinků. Hodí se skvěle i na velice citlivou pokožku či pokožku se sklony ke svědění.

Na postižené či problematické místo si buď jednoduše naneste vatovým tamponkem či hadříčkem nimbový olej, nechte působit přibližně dvacet minut a následně omyjte teplou vodou, nebo používejte nimbu pravidelně v podobě mýdla, samozřejmě můžete kombinovat i používání oleje a mýdla.

Vynikající je toto za tepla vařené nimbové mýdlo s meduňkou, v tomhle mýdle jsou zase úžasně nakombinovány účinky nimby a bahna z mrtvého moře.

A pokud venku nenastane nečekaně jaro hned za půlkou února, jak to tak zatím vypadá, letos využijete ještě i tento výživný zimní krém.

Na aknózní pleť si potom můžete zkusit doma vyrobit tuhle jednoduchou a sladkou nimbovou masku.

Nimbovo-medová maska proti akné

Tahle maska snižuje produkci kožního mazu, zároveň taky krásně rozzáří unavenou pokožku, takže popadněte med a jdeme na to!

Co je na to potřeba?

– 1 polévková lžíce tekutého medu

– 1 až 2 polévkové lžíce nimbového prášku

Jak na to?

Med s nimbovým práškem pořádně promícháme, do jemné kašičky, a směs naneseme na obličej a dekolt. Necháme působit půl hodinky a řádně omyjeme. Naše pleť bude zářit!

Krásné vlasy

Podle ajurvédy je nimba na vlasy jako pes! Dokáže povzbudit jejich růst, zvýšit lesk a hlavně zabránit jejich vypadávání – to totiž ženy trápí nejvíce a nejedna z nás se budí z děsivé noční můry, kde nám z hřívy vypadávají celé chomáče vlasů. Zrovna na plešatění dokáže prý nimba také vyzrát – olej z nimby totiž jaksi zacpe póry na pokožce hlavy a tím částečně zamezí vypadávání vlasů.

Řešením padání vlasů je tedy masáž pokožky hlavy nimbovým olejem. A abyste účinky ještě zefektivnili a zvýšili, můžete ho smíchat s některými jinými oleji, u nichž rovněž najdete řadu pozitivní účinků – například s olivovým, kokosovým či například jojobovým olejem. Tento způsob nás navíc dokáže zbavit i lupů, olej totiž vyživí a promastí příliš vysušenou a namáhanou pokožku hlavy.

A pokud se v našich vlasech uhnízdila nepřátelská kolonie vší, stačí nechat přes noc nimbový olej ve vlasech. Ráno si už jen klasicky umyjeme hlavu oblíbeným šamponem a spláchneme umrlé nezvané hosty do sifonu.

Jestli chceme obecně zkrášlit kvalitu vlasů za pomoci nimby, můžeme si pravidelně udělat suprjednoduchou vlasovou masku z nimbového prášku. Stačí k němu přidat malinko vody tak, aby vznikla kašovitá směs, a tu pak nanést na vlasy. Ponecháme vlasy zabalené v nějakém starém prostěradle či ručníku půl hodinky, a potom studenou vodou omyjeme.

Dentální hygiena

Možná že už jste si “neemových” přírodních zubních past v obchodech s přírodními produkty a kosmetikou dávno všimli. Možná že už je i dávno používáte, ale neměli jste tušení, co že to ten “neem” vlastně je. No, tak tady je odpověď. Je to úplně stejná zázračná rostlina, které vám může výrazně zlepšit kvalitu pleti i vlasů.

Pro dentální hygienu je naprosto perfektní. Jak již bylo řečeno, je to jakési účinné přírodní antibiotikum, působí protizánětlivě, proto se třeba výborně hodí pro ty jedince, které trápí záněty a krvácení dásní. Používat ji ale můžete i v případě, že žádný problém v ústech nemáte – je to skvělá prevence zubního kazu, zápachu z úst, ale i třeba paradentózy. Nimba skvěle hubí bakterie, takže by ve vaší poličce v koupelně určitě neměla chybět. Na ekokozím eshopu najdete zubní pastu s obsahem nimby například tady.

Nimba je zkrátka k nezaplacení – a tak tomu bývá takřka u všech léty prověřených kytiček. A že těch let prověřování u nimby bylo – minimálně několik set…

A co vy? Znali jste nimbu už dříve? A jak jste ji objevili?

Jak jednou vezmete do ruky tuhle domácí čistící jílovou tyčinku, nikdy už ji nebudete chtít pustit. Je praktická, krásně pečuje o naši pleť, její použití je jednoduché a úžasně

se hodí například i na cesty.

Kupa výhod

Tahle voňavá jílová tyčinka má hroznou spoustu výhod. Na čištění pleti obvykle potřebujeme nějaký v plastu balený kosmetický přípravek, ať už jde o gel či micelárku. A aby toho nebylo málo, nutností jsou i vatové tampony. Nic z toho ale s jílovou tyčinkou potřebovat nebudete. Stačí ji trochu namočit do vody, potřít obličej a dekolt, nechat zaschnout a zase obyčejnou vodou omýt. Při jejím používání tedy nevzniká žádný hmotný odpad – je to suprekologické, ale například na cestách taky ohromně praktické. A navíc se vůbec nemusíte obávat, že se vám potom v kufříku vyleje pleťovka a nadělá vám v oblečení spoušť. Jílovou tyčinku si jenom zabalíte do pytlíčku, ideálně látkového, a po použití necháte oschnout.

Další výhodou je samozřejmě samotný výživný obsah jílové tyčinky. Jedná se o samé úžasné přírodní složky, zkrátka a dobře žádná chemie! A pleť si bude libovat!

Tak když už tu tak básníme o těch skvělých ingrediencí, pojďme se na ně podívat trochu zblízka, ať víte, oč běží.

Růžový jíl
Růžový jíl tvoří jeden ze základů jílové tyčinky a na čistící tyčinku je naprosto perfektní. Má regenerační, ale zároveň čistící účinky, hodí se na všechny typy pleti, dokonce i na velice citlivou pokožku se sklony k zarudnutí. Je jemný, bohatý na stopové prvky, prospěšné naší pokožce, a oxid křemičitý a železitý.

Bílý jíl (Kaolin)
Bílý jíl je další základní složkou čistící tyčinky a je též velice jemný a uklidňující vůči naší pokožce. Má vysoký obsah křemíku, a proto se skvěle hodí také pro citlivou a podrážděnou pokožku. Skvělý je i jako vlasová maska, kdy naši vlasovou pokožku krásně zklidní.

Prášek z damašské růže

Jedná se o ajurvédský prášek, který pomáhá uvolnit tělo i smysly. Prášek z damašské růže se v kosmetice používá hlavně na regeneraci kůže, ale taky pro své tónovací vlastnosti. Skvěle pečuje o podrážděnou a citlivou pokožku, ale používá se i v boji proti stárnutí. Je výborný na obličejovou masku, ale i na tělo a vlasy.

Ovesný prášek

Ovesný prášek je přirozeně se vyskytující organický prášek, který obsahuje celou řadu aktivních složek, včetně beta-glukanů, jež jsou zodpovědné za funkci udržování vody, fenolů, škrobu, savanaxinů, saponinů, flavonoidů a také vitaminu E. Tahle supr výživná parta je ideální pro výrobu kosmetiky, skvěle se hodí pro podrážděnou pokožku či pokožku se sklony k vysušování – dokáže ji totiž krásně zklidnit.

Růžová voda

Růžová voda je prostě starou známou klasikou v péči o pleť. Vzniká jako vedlejší produkt při získávání oleje z růží a hodí se na úplně všechny typy pleti. Pomáhá čistit pleť a odstraňovat nečistoty a je velice výživná. Podporuje hojení a celkovou regeneraci naší pleti, a když si ji dáme samotnou do rozprašovače, můžeme ji použít i jako skvělý fixátor make-upu.

Gel z aloe vera
Aloe vera gel je v péči o pokožku také naprosto elementárním přípravkem. Aloe vera je totiž v kosmetickém průmyslu využíváno už od pradávna, aloe má na pleť velice blahodárné účinky. Regeneruje tkáně, hojí jizvy, působí proti volným radikálům i proti projevům stárnutí a vzniku strií, a aby toho nebylo málo, také naši pokožku silně hydratuje.

Má zklidňující účinky na popáleniny, bodnutí hmyzem, odřeniny a hlavně akné, což v naší jílové tyčince oceníme nejvíce.

Květový vosk z růže

Další voňavoučkou složkou naší tyčinky je květový vosk z růže. Je bohatý na mastné kyseliny, ale především opravdu úchvatně voní. Právě proto je to ideální přísada do kosmetiky, parfémů, ale například i přírodních svíček.

Panenský kokosový olej
Při péči o pokožku je “kokosák”, jak mu familiérně říkáme, také učiněným zázrakem, proto v naší pečující tyčince samozřejmě nemůže chybět! Příjemně voní, proniká mnohem hlouběji do pokožky než jiné přípravky, a proto naše pleť může jeho vynikající účinky čerpat o sto šest. Díky němu budeme mít kůži hladkou, jemnou a voňavou, a zároveň je to i úžasný prostředek pro podporu hojení strií. Nakonec nesmíme zapomenout dodat, že vám rád pomůže i v kuchyni – můžeme ho přidat do některých pokrmů, nebo na něm rovnou něco i usmažit.

Tak, teď už víme něco málo o ingrediencích, takže hupsnem na výrobu!

Co je na to potřeba?

– ⅓ hrníčku růžového jílu

– ⅓ hrníčku bílého jílu (kaolinu)

– 1 polévková lžíce prášku z damašské růže

– 2 polévkové lžíce ovesného prášku

– 2 polévkové lžíce aloe vera gelu

– 2 polévkové lžíce růžové vody

– 7 g panenského kokosového oleje

– 1 g květového vosku z růže

Jak na to?

Pěkně promícháme kaolin a růžový jíl s práškem z damašské růže a ovesným práškem. Rozehřejeme si panenský kokosový olej s květovým voskem z růže a tuto tekutou směs promícháme s tou sypkou. Nakonec přidáme růžovou vodu a aloe vera gel a vše pořádně promícháme. Dalo by se říct, že máme hotovo, ale pro fajnšmekry tu máme ještě malý tip…

To je vůně!
Jílová tyčinka bude vonět i tak, sama o sobě, krásně přírodně, po růžích… Jestli však chcete opravdu extravoňavou tyčinku, přikápněte na závěr ke směsi několik kapiček esenciálního olejíčku. Skvěle se bude hodit určitě tento růžový, nebo také růže a neroli, ale pokud máte nějaký jiný oblíbený olejíček, kápněte ho tam. Vybírat můžete i ze spousty aromatických olejíčku.

Fajn formičky!
A finálním krokem je samozřejmě naši směs na čistící tyčinku někam nadávkovat. Buď ji můžete napěchovat do této minimalistické čtvercové silikonové formičky, nebo vybrat některou z těchto jednodušších formiček na platu s 12 různými tvary. Ze silikonových formiček to hezky leze ven, ale hlavně je můžete využít i při spoustě dalšího vyrábění!

Ať už dávkujete, kam chcete, řádně směs stlačte a nechte uležet a uschnout několik dní. Uschnutím by se měl objem jílové tyčinky trochu zmenšit, a tím půjde z formičky lépe vyklepnout.

A jak to tedy používat?
Jednoduše! Namokřit, potřít obličej a dekolt, nechat zaschnout, smýt… ale hlavně nezapomínat HYDRATOVAT! Tyčinku používáme opravdu jen tak jednou denně, abychom zase naši pleť zbytečně nevysušovali a nepřetěžovali. A po aplikaci si pleť řádně namažeme, buď oblíbeným krémem, nebo nějakým výživným olejem. Ruku do ohně dáme určitě za arganový nebo mandlový olej! Pak nechat tyčinku na vzduchu, aby pěkně oschla a netvořily se v ní bakterie.

Tři kamarádi

A pokud chcete mrknout na nejlepší kámoše růžového jílu i kaolinu, kuk sem. Tenhle supr článek o dalších zázračných a léčivých jílech – bentonitu, rhassoulu a zeolitu – vám rozšíří vaše jílové obzory… A to je fakt hlína!

Další hliněné kamarády pak najdete tady, a že je opravdu z čeho vybírat.

A co Vy a jíly v kosmetice? Které jste už zkusili a na jaké nedáte dopustit?

Mangové mlsání pro vaše tělo – voňavé tělové máslo

Povzbudivá vůně manga je pro začátek jara jako stvořená. Krásně se jí oddejte a zahalte se do mráčku lahodné vůně. Tohle máslo voní tak úžasně, že se vám na něj budou sbíhat sliny. Tak jen pozor, aby vás někdo nesnědl!

Milované mango

Než se pustíme do výroby této lahůdky pro vaši pokožku, musíme prohodit několik slov o mango máslu.

Předností číslo jedna bude samozřejmě jeho úžasná vstřebatelnost – jednak nezanechává na pokožce nepříjemnou mastnotu, jednak nedusí naše póry. A to je jedna z těch nejdůležitějších věcí, které všichni při výrobě přírodních domácích krémů zohledňujeme. Je úžasné mít přírodní kosmetiku, ale nikdo přece nechceme, aby po nás někde třeba zůstala mastná skvrna. Ale právě s mango máslem se takové mastnoty vůbec nemusíme bát.

To samozřejmě není všechno, protože mangové máslo je vskutku univerzální produkt. Můžete ho používat i samotné – je to skvělý, přírodní anti-age produkt – obsahuje spoustu antioxidantů, ale také vitamín A, který působí proti vráskám, ale funguje taky jako jejich skvělá prevence. Úžasně hydratuje suchou pokožku a můžete ho použít i jako jemnou péči o ekzematickou pokožku. V létě na něho nezapomínejte už vůbec – poskytne vám ochranu před UV zářením, ale uklidní i sluncem podrážděnou pokožku po opalování. Sáhnout po něm mohou i nastávající maminky – pravidelné mazání bříška vám pomůže s bojem proti striím. Mango máslo v tomto případě funguje jako prevence, ale stejně tak přispívá i k hojení již vzniklých striích.

Po mango máslu potom můžeme sáhnout i jako po hojivé mastičce na odřeniny a drobné ranky. Hojení urychlí a bude působit i antisepticky.

Další do party

Mango máslo je úžasné samo o sobě, ale aby tohle mlsání pro naši pokožku bylo dokonalé, musíme ho vyšperkovat dalšími báječnými přísadami. A které že to jsou?

Mango aromatický extrakt

Když se řekne mango, lidem se hned vybaví ta lahodná chuť a vůně… A proto když se řekne mango máslo, každý bude ihned počítat s tou úžasnou vůní. Jenže! Mango máslo se vyrábí ze semen manga, nikoli z jeho voňavé dužniny, takže samotné máslo nemá onu osvěžující, slaďoučkou vůni. Trochu zklamání, co? Mango máslo je totiž bez vůně – což je trochu škoda. Ale všechno má své řešení, žádné strachy… Jsme tu, abychom to napravili! A je to úplně jednoduché – stačí prostě přikápnout trochu mango aromatického extraktu!

Když už jsme u těch vůní, můžeme si rovnou vyložit, jaký je rozdíl mezi extraktem, silicí a kosmetickou vůní, a proč použijeme do tohoto receptu zrovna aromatický extrakt.

Co se 100% přírodních extraktů (do kosmetiky i potravin) týče, tak ty jsou vhodné jak do kosmetiky, tak i do různých pochoutek – například ovocných dezertů, aby jim dodaly potřebné aroma, protože jak známo, vůně jde ruku v ruce s chutí. 100% přírodní esenciální oleje a silice se využívají ve výrobě kosmetiky, léčitelství či aromaterapii, ale do jídla bychom si je dát nemohli. I do kosmetiky je potřeba je mírně zředit. V kosmetických vůních jsou zase takové silice, ve kterých je nějaká složka syntetická, navíc se povětšinou jedná o vonnou kompozici či složení více vůní.

Do mangového tělového másla se nám ale nejlépe hodí právě mangový aromatický extrakt, který našemu máslu dodá na autentičnosti.

Olej z kamélie japonské – čajovníkový olej

Získává ze semen kamélie olejné, přesněji řečeno jejich lisováním za studena, a přestože není mezi oleji úplně nejznámější, je velice oblíbený v kosmetickém průmyslu. Pro naši pokožku je to balzám – tenhle olej se totiž moc dobře vstřebává, proniká hodně hluboko do naší pokožky a podporuje růst našich buněk. Také neucpává póry a dobře hydratuje, hodí se pro suchou pokožku.

Jojobový olej

Jojobový olej je jeden z nejvíce ceněných kosmetických olejů. Funguje jako nosný i masážní olej, je velice dobře vstřebatelný a najdeme u něho i regenerační schopnosti. Má přirozený ochranný faktor a s jeho pravidelným používáním se můžeme “promazat” k odolnější pokožce.

Šípkový olej

Aromatický extrakt z manga dodal našemu krému požadovanou vůni a tenhle kamarád mu zase dodá pěknou barvičku, aby nám mango připomínal i vzhledově. A nemusíte se bát, tenhle supr olejíček potom na kůži barvit nebude. Šípkový olej je navíc v péči o pleť také velice proslulý. Na akné je jako pes, ale pečuje i o jizvy, které po sobě akné občas zanechává, popřípadě i o strie. Navíc se skvěle vstřebává a nezanechává na pokožce mastnotu, proto si také zasloužil přezdívku “suchý olej”.

Vitamín E

Je důležité mít vždy správnou dávku všech vitamínů, s vitamínem E to však platí i zevně. Na naši pokožku má zpevňující účinky, stejně jako šípkový olej působí i proti jizvám, je to přírodní anti-age prostředek a může nám pomoci k zářivé pokožce.

Složky oranžového krasavce už známe, tak ho pojďme umíchat!

Nejvoňavější tělové mango máslo

Co je na to potřeba?

– 30 g (1/8 hrnku) mango másla

– 15 g (1 polévková lžíce) čajovníkového oleje

– 10 g (2 čajové lžičky) jojobového oleje

– 5 g (1 čajová lžička) šípkového oleje

– 1,25 g (¼ čajové lžičky) vitamínu E (v oleji)

– několik kapek (podle libosti) mango aromatického extraktu

– nádobka o obsahu alespoň 60 ml (třeba tahle krásná žlutá, ať je to ještě veselejší!)

Jak na to?

Připravíme si vodní lázeň, takže trochu větší hrnec, do kterého napustíme tři až pět centimetrů vody. Ten postavíme na plotnu a dovnitř hrnce ponoříme nějakou žáruvzdornou mísu. Do mísy dáme navážené mango máslo a zatímco se bude rozpouštět, připravíme si chladící mísu, která je dostatečně velká na to, aby se do ní vešla ohnivzdorná miska s rozpuštěným mango máslem. Zhruba do půlky ji potom naplníme studenou vodou a kostkami ledu – tenhle krok nevynechávejte, přípravek budeme při míchání ochlazovat, díky čemuž si získá nezaměnitelnou heboučkou texturu a jemnou konzistenci.

Když se mango máslo rozpustí, vyjmeme žáruvzdornou misku z vodní lázně a do tekutého mango másla přidáme čajovníkový a jojobový olej a vložíme mísu do studené vodní lázně. Přibližně minutu pěkně mícháme, a pak přikápneme šípkový olej, vitamín E a mango aromatický extrakt. Mícháme tak dlouho, dokud se nevytvoří „stopa“ – mýdlaři vědí, nemýdlaři budou čekat, až za sebou naše vařečka či jiné míchátko začne zanechávat slabou cestičku – hmota tak je akorát tak tuhá, že po promíchání ve směsi bude na chvíli vidět stopa vařečky. Hledáme konzistenci třeba medu nebo kondenzovaného mléka. V této fázi už krém můžeme začít dávkovat do nádobky. Následně necháme aspoň 6 hodin uležet, ale pozor, nespěchat a do ledničky krém nedávat!

Po trpělivém čekání už si můžeme užívat svůj nový, přírodní a lahodný mango krém. Využít ho potom můžete i při masáži, konzistence je pro to jak stvořená, máslo se po kontaktu z vlahou pokožko začne hned rozpouštět, výborně se roztírá, vstřebává se tak akorát rychle a úžasná vůně k relaxaci jenom napomůže! No a nebojte, i když je máslo takhle zářivě oranžové, vy takovou barvu mít nebudete. My sis jej s libostí dáváme na noc i na navlhčený obličej, a to je pošušňáníčko.

Závislí na mangu!

Není těžké stát se na mangu závislými, jeho úžasné účinky jsme určitě osvětlili dostatečně na to, aby bylo jasné, že mango je prostě láska. Tahle závislost je ale úplně v pořádku! Takže se tomu vůbec nebraňte a nemějte strach vyzkoušet i jiné parádní recepty s mangem.

Vlasům dodá výživu tahle mangová vlasová kúra, popřípadě si můžete rovnou pořídit tento avokádový tuhý šampon s podílem mangového másla. A pokud nechcete podvádět oblíbené bambucké či kakaové máslo, v tomhle receptu si je můžete vyšlehat všechny dohromady v krásně jemný tělový krém. Skvělou přísadu v podobě mangového másla najdete i v tomto receptu na voňavý čokoládový balzám na rty, či dokonce i v receptu na přírodní oční stíny, anebo tady, v receptu na voňavoučký opalovací krém, který už bude brzy také potřeba každý den, protože sluníčko konečně zase přichází na scénu!

Mango prášek se potom hodí jako koření, popřípadě též k dochucení určitých pokrmů… Manga prostě není nikdy dost, ani na Ekokoze!

Jaké jsou Vaše zkušenosti s mango máslem? Na co ho používáte Vy a jak jste s ním spokojení?

Že je sůl nad zlato, to většina z nás ví, v pohádce Byl jednou jeden král nám to vysvětlili naprosto dokonale. O hořké epsomské soli ještě žádná pohádka není. Takže nám nezbývá nic jiného, než to napravit!

Mám tě ráda jako sůl!

Sůl je prostě veledůležitá. Bez ní by těžko byl kolem jídla a kulinářství takový rozruch. Nejde ovšem pouze o kulinářství, pozor, pozor! Soli se dají využít i v kosmetice, péči o zdraví, domácích lázních či domácnosti obecně. A my se dnes zaměříme právě na epsomskou sůl.

Epsomská sůl není tak úplně obyčejná sůl. Její chemický název je síran hořečnatý a v kuchyni ji s největší pravděpodobností neužijete. Je totiž dosti hořká a vnitřně se užívá spíše jako projímadlo, které má zajistit očistu organismu. Osolit si s ní polévku bychom tedy zrovna nedoporučovali!

Její další využití je však široké, vydalo by takřka na knihu, tak si to spolu alespoň trochu rozebereme, ať víme, co všechno tenhle přírodní poklad umí.

Krása

Sprej na vlasy jako od moře

Určitě jste si všimli, že u moře mají vlasy tendenci se krásně vlnit, takže se vám po návratu z dovči stýská nejen po mořských vlnkách, ale i po vlnkách ve vašich vlasech. S tímto solným sprejem s epsomskou solí docílíte podobného efektu, a navíc svým vlasům dodáte krásný objem.

Co je na to potřeba?

– 2 polévkové lžíce epsomské soli

– 1 hrníček horké (ale ne vroucí vody)

– ½ polévkové lžíce himalájské, popřípadě mořské soli

– 1 čajová lžička aloe vera gelu

– ½ čajové lžičky přírodního kondicionéru – například mandlového oleje

– pár kapek oblíbeného esenciálního oleje na provonění (nemusí být)

– lahvička s rozprašovačem o objemu přibližně 300 ml, ideálně skleněná (zkuste například našroubovat nějaký rozprašovač na láhev od umeoctu či jiného podobného produktu)

Jak na to?

Teplou vodu nalijeme do lahvičky, přidáme epsomskou sůl, mořskou či himalájskou sůl, aloe vera gel, kondicionér a esenciální olejíček a v průběhu dvou až tří minut řádně hrkáme, dokud se sůl kloudně nerozpustí. A náš sprejík je na světě! Stačí ho nastříkat na vlhké vlasy, lehce vysušit a čekat na vlny. Pokud chcete objem, a ne vlny, stříkejte na suché vlasy, ale k jejich kořínkům. Sprej by měl vydržet tři až čtyři měsíce.

Pokud jej budete používat pravidelně, třeba několikrát do týdne, myslete na pořádnou hydrataci a výživu vlasů, sůl jim může vzít vláhu. Jednou týdně si tedy dopřejte nějakou výživnou masku nebo vlasy potěšte dávkou kokosáku či jiného blahodárného oleje.

Vlasová maska na objem

Už je jasné, že epsomská sůl je na objem jednička, takže vás určitě nepřekvapí, že si z ní můžeme udělat i úžasnou vlasovou masku. Smícháme kondicionér, který obvykle používáme, s epsomskou solí v poměru 1:1, vmasírujeme do vlasů, necháme působit 20 minuty a řádně opláchneme. Vlasy necháme uschnout či vysušíme a můžeme se těšit ze lví hřívy.

Domácnost & jiné praktické rady

A tříska je venku!

Těžko se tomu věří a zdá se to snad trochu jako kouzelnický trik, ale epsomská sůl opravdu dokáže dostat z kůže třísku. Stačí zalít ⅓ hrníčku epsomské soli horkou vodou, rozmíchat, dokud se krystalky úplně nerozpustí, a ve chvíli, kdy bude voda snesitelně horká, do ní ponoříme prst či tu část kůže, kde je tříska. Necháme působit přibližně deset minut, pak za pomoci vydesinfikované jehly třísku vyndáme. Půjde to mnohem lépe než obvykle, navíc tím trochu potlačíme i bolest.

Urychlovač růstu zeleniny pro zahrádkáře

A je tu další (ne)kouzelnický trik – epsomská sůl dokáže urychlit růst zeleniny! Stačí posypat 1 polévkovou lžíci epsomské soli do okolí rostlinky, ale pouze pokud již dorostla výšky vyšší než 30 cm. Pomáhá růst hlavně rajčatům!

Rozzáří kachličky

Pokud si chcete už trochu zašlé kachličky a spáry mezi nimi pořádně vyčistit, ale nechce se vám sáhnout po silných a pro naše zdraví ne úplně ideálních chemických přípravcích, sáhněte raději po epsomské soli! Smíchejte ji s přípravkem na mytí nádobí a za pomoci houbičky a starého kartáčku na zuby (na spáry) kachličky a spáry řádně vyleštěte.

Zdraví

Proti svědění a štípancům

Epsomská sůl úžasně působí i na utišení svědivé pokožky či pokud vás štípnul nějaký ten hmyzák. Stačí rozmíchat jednu polévkovou lžíci této soli v jednom hrníčku vody a nechat vychladit. Ideálně tekutinu dáme do nějaké lahvičky s rozprašovačem a postižené místo s ním postříkáme. Přikápnout můžeme i levandulový olejíček, který má na štípance také zklidňující vliv.

Spálení od slunce

Příprava tohoto spreje, kterým si můžeme ošetřit spáleniny od slunce, je prakticky stejná jako v předchozím receptu, jen s tím rozdílem, že ve vodě namísto jedné polévkové lžíce epsomské soli rozpustíme rovnou dvě. I levanduli ale přikápneme, a to rovnou čtyři kapičky. Chladíme v lednici a před každým použitím řádně protřepeme. Od nepříjemné bolesti si tak aspoň trochu ulevíme!

Wellness, relax, lázně!

Detoxikační koupele

To zřejmě není úplně překvapující – když se řekne sůl, automaticky se nám někdy doplní i slova “do koupele”. Sůl a koupel, to k sobě prostě patří. Na tyhle detoxikační epsomské koupele však nedáme dopustit, zkuste si směs doma vyrobit, není to nic složitého. Pro jarní detox se hodí úžasně, pomohou z těla odstranit toxiny a zároveň absorbovat minerály a živiny.

V tomhle receptu zase najdete kombinaci dvou mocných solí – epsomské a mořské, popřípadě himalájské. K tomu přidáte esenciální olejíček dle libosti a máte perfektní očistnou koupel jako vyšitou!

Šumivá sůl

Balzámem (nejen) na bolavé svaly potom bude zcela jistě tato šumivá koupelová sůl. Takže až se příště vrátíte ze jógy, běhu, posilovny nebo třeba ze zahrady naprosto vyčerpaní a znavení, hupsněte do takto připravené vany a bude vám fajn!

Šumivá kulička

Epsomskou sůl určitě využijete i při výrobě šumivek do koupele, potřebné ingredience najdete tady a hodit se vám budou určitě i tyto silikonové formičky.

Peeling na nohy

Nohy jsou pravděpodobně tou nejvíc namáhanou částí našeho těla. Celý den na nich pobíháme sem a tam a přiznejme si, občas je potrápíme i nesednoucími (ale tak krásnými!) botičkami. Určitě si tedy zaslouží nějakou extra péči. Peeling z epsomské soli je zaručeně potěší, ale hlavně naše nohy po dlouhém dni zklidní a zjemní.

Stačí smíchat 1 hrníček epsomské soli s nějakým nosným olejem – například hroznovým – tak, aby vznikla peelingová kašovitá hmota. Přikápnout můžeme i oblíbený esenciální olejíček, nejlépe nějaký relaxační, na to je skvělý muškát neboli geranium. A pak už si můžeme užívat příjemnou peelingovou masáž…

Malý tip: Pokud máte možnost, řekněte si o peelingovou masáž nohou své drahé polovičce – to je pak teprve pošušnání!

Není sůl jako sůl

Nemusí to být jenom epsomská sůl, je mnoho dalších druhů, které byste určitě měli vyzkoušet.

Například taková himalájská růžová sůl – ať už sáhnete po té jedlé, kterou si výborně ochutíte jídlo, nebo si do vany nasypete koupelovou, zaručeně nebudete litovat. Její růžové až červené zabarvení je způsobeno stopovým množstvím iontů železa. V oblasti svého původu je známá jako “bílé zlato” a obsahuje přes osmdesát přírodních složek a minerálů, které mají na naše tělo vynikající vliv.

Kamennou bílou sůl Sindaloon zase využijete k detoxikaci organismu a doplnění minerálů v těle. Rovněž se používá i k podpoře očisty těla v době půstu.

Minerální vulkanickou černou sůl zase skvěle využijete do salátů, salátových zálivek, pomazánek, na chlebíčky či pečivo obecně nebo na dosolení syrové zeleniny. Je typická hlavně svou vůní a chutí po sirnatých minerálech – zjednodušeně řečeno chutná i voní po vajíčkách. A černá není, název trochu klame – její barva je pouze růžovošedá.

Sůl z mrtvého moře nebo Rochovu sůl si zase můžete přisypat do teplé vodní lázně. Nabije vás energií a krásně vaše tělo osvěží, Rochovu sůl můžete dokonce použít i při odstraňování zrohovatělých částí na kůži chodidel či prstů.

A nešlápnete vedle ani s klasickou mořskou solí. Hodí se v kuchyni do všemožných pokrmů, do vany pro příjemný relaxační večer, nebo v kosmetice, smíchaná například s olejíčkem jako tělový peeling.

Tak jaká sůl je favoritem číslo jedna pro Vás?

Domácí látková pleťová maska – znovupoužitelná, ale pořád jiná

Pleťové masky jsou skvělé a čas od času je jich určitě třeba. Pokud se vám ale někdy nechce „patlat“ s těmi klasickými, zkuste pro změnu látkovou! Je praktická a příjemná, a když si ji s námi vyrobíte v pohodlí domova, bude pečovat nejen o vaši pleť, ale také o vaši peněženku. S domácí výrobou totiž ušetříte!

S látkovými pleťovými maskami jste se určitě už někdy setkali, v drogériích a jiných obchodech s kosmetikou je jich plno. Většinou však jejich cena není zrovna zanedbatelná – a když se nám za něco nechce zbytečně moc platit, přichází klasická otázka: Nemůžu si to doma vyrobit sama a levněji?

I Ekokoza si tuhle otázku položila a rozhodla se to zkusit! A rozhodně to stálo za to, takže neváhejte a zkuste to taky.

Jak funguje? Dobře!

Zatímco spousta klasických pleťových masek funguje zároveň jako exfoliant či na principu peelingu, látkové pleťové masky spíše hydratují a posilují pokožku.

Látka není v této masce pro to, že je pak maska zábavná, má svůj praktický účel. Když si přiložíte navlhčenou látkovou masku na obličej, vláha se začne pomalu odpařovat. To se děje i po nanesení obyčejné pleťovky… JENŽE! Právě látka odpařování trochu zbrzdí, a tak se účinné látky v masce obsažené vstřebají hlouběji do naší pokožky, a máme tak z nich mnohem větší užitek.

Materiál

Nejspíš si kladete otázku, z jakého materiálu ale takovou látkovou masku vyrobit… Takže žádné strachy, jako vždy najdete vše potřebné na Ekokoze, a vlastně možná i v šuplíku. Ze sýrařského plátýnka si totiž můžete masku vystřihnout přesně na míru. Stejně dobře poslouží starý bavlněný kapesník, tričko, co už dosloužilo, nebo gáza. Z toho pak jednoduše vystřihneme kulatý či oválný tvar přibližně dle rozměrů vašeho obličeje, a samozřejmě nesmíme zapomenout ani na otvory pro ústa a oči a průřez pro nos.

Takhle připravenou látkovou masku pak stačí namočit do elixíru namíchaného přesně podle libosti a potřeb vaší pleti, nechat působit, pak jen vyprat, nechat uschnout a požívat opakovaně tak dlouho, jak jen budete chtít.

Tak s chutí do toho a půl je hotovo!

A že se vám nechce stříhat nebo byste radši něco „instantnějšího“?

Jestli se z vás teď stali fanouškové látkových pleťových masek, zkuste tuhle praktickou masku v pilulce. Stačí ji hodit do vody a maska je na světě, budete si připadat úplně jako v budoucnosti!

Ekokozí elixír pro všechny typy pleti – ideální pro domácí textilní masku

A v čem si látkovou pleťovku rádi koupeme my?

Co je na to potřeba?

– ¼ hrníčku čaje z heřmánku

– ¼ hrníčku mléka

– 2 polévkové lžíce koloidního ovesného prášku

– 2 polévkové lžíce prášku z medu

– 3 kapičky vybraného esenciálního olejíčku, ideálně například heřmánek, tea tree olej, konopný olej či levanduli, které jsou dobré i pro citlivou pleť

Co dodat?

Nebo spíše co ještě přidat?

Ingredience, které jsou vyjmenovány výše, jsou, dá se říct, vhodné i pro citlivou pleť, je to takříkajíc takový základní recept, který by měl “padnout” každému. Stejně to ale může po pár použitích začít být nuda… a to nechceme! Existuje ale tolik dalších úžasných přísad, které můžeme do masky ještě přidat.

Nejdřív ještě malý dodatek k mléku – kravské můžete samozřejmě také použít, ale co takhle zkusit spíše jiné varianty? Například oslí mléko má co do obsahu šedesát krát více vitamínu C než to kravské, kobylí mléko je jemné, uklidňující a má velkou regenerační sílu a kozí mléko obsahuje spoustu vitamínu a pomáhá udržovat přirozené pH naší pokožky. Nebojte se vyzkoušet ani rostlinné mléko – to kokosové je velice oblíbené a do pleťové masky se skvěle hodí. Sušené mléko potom rozmícháme v ¼ hrníčku vody, abychom dodrželi poměry.

Chceme-li masce dodat na zajímavosti, můžeme přidat i nějaké ty sušené bylinky či kvítky – například levanduli (či levandulový prášek), měsíček, růži nebo třeba jasmín.

Vedle nešlápnete ani například s konopným proteinem, ajurvédským práškem z manjishty, který se hodí na problematickou pleť, stejně tak i moringa či nimba. Pro regeneraci a na podrážděnou či citlivou pokožku můžete použít prášek z damašské růže, vůni můžete masce zase dodat banánovým či jiným ovocným práškem. Pro další inspiraci kuk sem.

Nic se nemá přehánět, znáte to, takže do své masky také nemusíte dát úplně všechno. Můžete si dělat masku vždy podle nálady a chuti a postupně vyzkoušet, co vaší pleti svědčí nejlépe.

Jak na to?

Z květů heřmánku si uvaříme odvar, scedíme a necháme vychladnout. Potom ho v hlubokém polévkovém talíři smícháme s mlékem, prášky, esenciálními olejíčky, popřípadě jinými ingrediencemi, které si do své směsi dle vlastního výběru přihodíme. Nakonec do směsi masku namočíme a necháme chvilku “louhovat”, alespoň tak pět minutek. Pak masku vytáhneme, vyždímáme a přiložíme na obličej tak, aby byla krásně vyhlazená a bez větších přehybů. Necháme působit půl hodinky, sundáme, opláchneme si obličej, popřípadě si ho rovnou i namažeme, pokud je to potřeba. Ideálně nějakým přírodním olejíčkem, starou dobrou klasikou zůstává ten mandlový či arganový.

Pak už si můžeme jen v klídku vychutnávat pocit spokojeného obličeje!

Maskujme se!

Dát si pleťovku je občas prostě nutností, chceme-li dobře pečovat o naši pokožku. Jako si my čas od času potřebujeme dopřát vanu, naše pokožka potřebuje čas od času masku. A na naší Ekokoze máte kupu možností. Co takhle zkusit tuto čisticí jílovou masku, jíl obsahuje například i tahle čisticí růžová tyčinka. Jíly obecně jsou potom skvělým materiálem na pleťové masky, tak jukněte na tenhle supr článek o bentonitu, zeolitu a rhassoulu.

A co jste do své látkové pleťovky přihodili Vy?

Lámete si hlavu, co udělat s otravnými malými zbytečky mýdel, nepříjemně nabobtnalými mýdly s bílým povlakem, mýdlovými odkrojky z výroby nebo mýdlem nepovedeným? Zrecyklujte je a vyrobte si domácí tekuté mýdlo, ve kterém všechny tyto zbytky úžasně využijete!

Když mýdlo vymydlíme tak, že se několikanásobně zmenší, už není zrovna praktické. S malým kouskem se nedají pořádně namydlit ruce a většinou nás jeho používání spíše začne iritovat.

Stejně tak se občas stane, že mýdlo ve vlhké koupelně nehezky nabobtná, vytvoří se na něm slizký povlak a vůbec už nepůsobí reprezentativně. A kdo by takové mýdlo chtěl předkládat návštěvě, že ano?

Anebo tu máme ještě ty nepraktické odkrojky, které vznikají při výrobě domácích mýdel. Co s nimi, že?

Řešení je však nasnadě a jednodušší už snad nemůže být. Stačí takovéto zbytečky či stará mýdla všude po domě sesbírat a pustit se do výroby domácího tekutého mýdla! Ovoníte si ho esenciálním olejíčkem přesně podle vašeho vkusu, takže se vyhnete zdlouhavému očichávání mýdel v obchodě a zvažování, která vůně vám vyhovuje. Prostě si tam dáte svou oblíbenou! Stejně tak s pečujícími a změkčujícími látkami, barvičkami, třpytkami, vitaminy a tak dál.

Takže jakže se takové mýdlo dělá? Než se dáte do čtení našeho návodu, můžete kouknout nejdříve i sem – postup výroby pracího gelu je totiž velice podobný, takže se můžete navnadit i tam, popřípadě si při té příležitosti zkusit takový gel také vyrobit doma. Úžasně mýdlově voní, ale hlavně vyjde finančně o hodně levněji než ten kupovaný. A to se určitě vyplatí!

Jednoduché domácí tekuté mýdlo z kostky mýdla

Co je na to potřeba?

– asi 120 gramů nastrouhaného mýdla (buď ze zbytků, nebo jedno celé nové mýdlo)

– 8 hrnků, tedy 2 litry vody

– 1 lžíce rostlinného glycerinu (my přidáváme i 1 lžíci panthenolu a ½ lžičky vitaminu E)

– přísady podle vlastního výběru a fantazie (pro naše nápady čtěte dál!)

– lahvička na tekuté mýdlo

Jak na to?

Nejprve si nastrouháme mýdlo – tady pozor na mýdlový „prach“, raději pracujeme s šátkem přes nos a ústa, ideálně s brýlemi a v rukavicích. Nastrouhané mýdlo smícháme v kastrůlku s osmi hrníčky vody a na mírném ohni rozehřejeme a rozmícháme. Směs necháme odstát 24 hodin, potom ručním mixérem řádně vyšleháme (zkoušeli jsme i šlehač – jde to, ale ztuha – máte-li mixér, rozhodně sáhněte po něm), přimícháme glycerin a další libůstky (ovoníme, obarvíme a jinak vyšperkujeme) a nadávkujeme do lahviček na tekuté mýdlo.

A pak už se můžeme krásně mydlit o sto šest! Využít můžete toto mýdlo i jako klasický sprchový gel.

(Nejen) Voňavé přísady

Jak už jsme naznačili, zase si mýdlo můžete vyšperkovat podle svého. V první řadě stojí určitě vůně – esenciálních olejíčků je na výběr celá (a velice dlouhá) řada, takže máte bohaté možnosti.

Vybírat můžete i z kosmetických vůní a silicí, úžasné klasické mýdlové vůně potom dosáhnete například s davinií.

Pokud to chcete dotáhnout do toho nejposlednějšího detailu, můžete mýdlu klíďo píďo dodat i barvu a třpyt, a to za pomocí právě skvělých mica prášků či glitterů.

Jestliže vám jde potom spíše o sprchový gel, můžete si z něho udělat i supr tělový peeling – stačí přidat nějaký exfoliant, například jojobové korálky či šípkový nebo ořechový exfoliant. Jako peeling se pak dá použít i sušené mléko, například tohle skvělé kobylí, u kterého bychom našli mimo jiné i regenerační účinky. Ale to už samozřejmě záleží na vás, míchejte a kombinujte, možností je kupa, kuk sem!

Výživné sprchové mýdlo s olivovým olejem podle paní Blaženy

Co s odkrojky mýdel řešila kdysi i paní Blažena na ekokozím fóru. A jak to vyřešila? Bravurně! Pokud jste příznivci olivového oleje, bude výživné šlehané sprchové mýdlo s olivovým olejem dle receptu paní Blaženy přesně pro vás! Takže moc děkujeme paní Blaženě a aktivně šíříme její parádní recept dál!

Co je na to potřeba?

– 100 g strouhaných odkrojků/zbytků mýdel

– 200 g teplé převařené vody

– 80 g olivového oleje

– pár kapek (až 2 ml) libovolného esenciálního olejíčku, paní Blažena doporučuje například meduňku

– vhodnou nádobku, například tuhle sklěnenou, nebo plastovou, pokud máte trochu děravé ruce a skla ve sprchovém koutě či vaně se děsíte

Jak na to?

Odkrojky mýdla či jeho zbytky přelijeme teplou převařenou vodou a necháme ve vyšší nádobě alespoň půl hodiny bobtnat. Přilijeme olivový olej a ručním ponorným mixérem směs mixujeme tak dlouho, dokud nebude pěkně našlehaná. Pak mýdlo nadávkujeme do vybrané nádobky, ideálně nějaké s širokým hrdlem – sprchový gel bude totiž mít nakonec konzistenci ztuhlého pudinku, takže ho budeme nabírat prsty jako klasický tělový krém.

Po použití nezapomínáme zavírat víčko, aby nám koupelnová vlhkost s naším zbrusu novým sprchovým krémem nezatočila!

Mýdlo? Už jenom domácí!

Je to závislost… Jak si člověk začne vyrábět věci doma sám, těžko se vrací ke kupovaným a baleným věcem. A je tomu tak i s mýdly.

Pokud bylo tohle vaše poprvé, co se domácí výroby mýdla týče, určitě jukněte na tenhle článek, kde sympatický chlapík Martin vypráví, jak se on sám pustil do výroby mýdla.

Není od věci pak kouknout například i na recept na výrobu mýdla z mýdlové hmoty a hodit se vám zcela jistě bude něco z těchto produktů na výrobu domácích mýdel. Tak hodně štěstí, ale hlavně si tu domácí výrobu náležitě užívejte. Je to totiž i úžasný odpočinek pro naši duši!

A co děláte se zbytky mýdel Vy? Pokud máte nějaký šikovný nápad, neváhejte se podělit!

Domácí čokoláda a pralinky s mandlemi a malinovým pudrem

Recept na domácí čokoládu a pralinky s mandlemi a malinovým pudrem pro nás vytvořila nesmírně šikovná Sonička z přenádherného blogu Tvoriť a ľúbiť <3 Na blog se určitě podívejte, najdete tam spoustu skvělých nápadů, inspirace a překrásných fotek!

Výroba domácej čokolády

Čokoládu milujem.

Horkú, mliečnu, bielu, s hrozienkami či bez, orieškovú, so želé, ovocnú, s kúskami karamelu … akúkoľvek! A povedala by som že aj kedykoľvek.

Dnes si preto jednu vyrobíme. Všetky suroviny nájdete na stránke ekokoza.sk, kde si môžete “namiešať” tú svoju. Ja som v postupe použila kombináciu horkej čokolády s kúskami mandlí a malinovým práškom (ktorý mimochodom chutí naozaj malinovo!) a kombinácia je to fajnová. Niet o čom. Musíte to jednoducho ochutnať!

Pripravenú čokoládu môžeme naliať do silikónových formičiek alebo rovno na obyčajný plech. Po stuhnutí ju stačí len nalámať na menšie kúsky a vyzerá to veľmi efektne. Isto poteší každého čokomila.

Domáca čokoláda má nižší bod topenia ako klasická čokoláda kupovaná z obchodu. Skladujeme ju preto v chladničke. Všeobecne platí, že čím viac použitého kakaového masla, tým skôr sa začne čokoláda topiť. Ak by sme topeniu chceli trochu zabrániť, stačí pridať kúsok stuženého tuku.

Ekokoza.sk

Na tomto eshope nájdete aj rôzne iné postupy a suroviny na výrobu domácich krémov, mydiel, pracieho prášku, sviečok, mydiel, či dokonca aj tofu … ak vás takáto výroba záujíma, určite nakuknite.

Na výrobu budeme potrebovať :

sadu na výrobu domácej čokolády

alebo

Pomôcky :

formu na pralinky alebo obyčajný plech + papier na pečenie
hrniec a misku na vodný kúpeľ
varešku
sitko na posypanie
kuchynskú váhu

Jak na to?

Ako prvé si roztopíme kakaové maslo vo vodnom kúpeli. Následne si odvážime kakaový prášok a trstinový cukor. (moja váha síce ukazuje 0 g ale to prehliadnime prosím).

Suroviny vložíme do mixéra, prilejeme roztopené kakaové maslo a chvíľu mixujeme alebo poriadne premiešame až pokiaľ nevidíme, že sa cukor úplne roztopil. Do zmesi môžeme v tomto kroku pridať rôzne oriešky, sirupy, semienka, hrozienka …

Tekutú čokoládu vylejeme do silikónových formičiek alebo na plech vystlaný papierom na pečenie.

Vrch ozdobíme plátkami mandlí a posypeme malinovým práškom.

Čokoládu necháme stuhnúť na chladnom mieste alebo vložíme do chladničky/mrazničky. Po stuhnutí vyklopíme z formičiek alebo ak sme čokoládu liali na plech, nalámeme na nepravidelné menšie kúsky.

Nakoniec môžeme ešte sem-tam na ozdobu posypať malinovým práškom a máme to.

Chutí?

Soňa

Soničce děkujeme za skvělý návod plný nádherných fotek!

Článek na blogu Tvoriť a ľubiť najdete tady: https://tvoritalubit.com/2018/09/28/vyroba-domacej-cokolady/

Přírodní barvy na velikonoční vajíčka – ze surovin, které máte ve spíži

S cibulí už asi nikoho nepřekvapíme, ale věděli jste, že si svá velikonoční vajíčka můžete nabarvit i za pomoci červené řepy, špenátu, borůvek, červeného zelí nebo třeba kurkumy?

Velikonoce!

Velikonoce jsou za dveřmi! To znamená chystání nadílek, posilování hýžďových svalů, aby zvládly tu zátěž nemilosrdných pomlázek, ale hlavně barvení velikonočních vajíček.

A co takhle letos Velikonoce pojmout v trochu rozumnějším a přírodnějším stylu? Pro většinu dětí je tento svátek hlavně o kupě sladkostí, které mohou pár dní v roce tláskat se svolením mamičky a tatíčka, protože jsou přece Velikonoce Ale tak by to přece nemuselo být! Co dát důraz na význam Velikonoc, místo pohádky dítku večer povědět, co že to vlastně Velikonoce jsou a proč se slaví, ale třeba ho také nalákat k nějakému tomu pečení zdravých mlsků (třeba celozrnných bochánků s rozinkami, oříšky a křemelinou) a tvoření… Třeba právě u barvení velikonočních vajíček, což je úžasná příležitost ke společnému času!

Konec pytlíčkům plných zářivých barev

Už každý rok nemusíte kupovat barevné pytlíčky s umělými barvivy, které sice vašemu vejci dají až neuvěřitelně zářivou barev, u kterých kromě ne zrovna přírodních obsahových hodnot najdete i jiné nevýhody. Určitě jste každý rok museli po použití těchto barviv na vajíčka na houbičku pořádně přitlačit, aby vám ta omylem ukápnutá barvička vůbec pustila ze sněhobílé kuchyňské linky…

No, tak takové starosti můžete pustit s přírodním barvením vajíček k vodě. Navíc je přírodní barvení vajíček o dost nápaditější než jednoduché vysypání obsahu pytlíčku do octové vody. S tímhle si totiž musíte trochu pohrát, proto na takovou zábavnou a kreativní činnost zcela jistě zlákáte i svou ratolest!

Ale ať to chytne!

Je jasné, že všichni chceme, aby barvička na vajíčko chytla co nejlépe. K tomu máme pro vás dvě rady.

Zaprvé – a to vás zřejmě nijak nepřekvapí – snažte se splašit vajíčka bílá. Ne vždycky máme to štěstí je sehnat, ale s bílými vajíčky toho svedeme mnohem více. Nám se to při focení nepodařilo, takže jsou vajíčka chycená spíše do tónů zemitých namísto do těch jemnějších, pastelových a jarně laděných. Rozhodně nám to ale neva!

Zadruhé si každé vajíčko před barvením pěkně odmastěte, stačí namočit malý hadříček do octa a celé vajíčko s ním pěkně očistit. Na řádně odmaštěné vajíčko totiž barva chytne lépe a vyhnete se i zbytečným nerovnoměrným světlejším flíčkům, které se na obarvených vajíčkách zpravidla objevují. Všechny asi vychytat úplně nejde, ale některé z těchto flíčků jsou způsobeny právě mastnotou, kterou lze s octovým hadříkem pěkně zredukovat.

A než se do celé věci pustíme, ještě si nesmíme odpustit malou poznámečku – pokud pro vás jsou hodně výrazné až křiklavé barvy velikonoční nezbytností, potom přírodní barvení vajíček asi nesplní vaše představy. S přírodními barvivy přirozeně nelze dosáhnout takových sytých barev, jako s barvivy umělými. Výsledné barvičky jsou jemnější, světlejší… No zkrátka a dobře přirozenější!

Jak na to?

Tentokrát si výjimečně nejdříve řekneme postup práce a až potom ingredience, jelikož postup bude vždy takřka stejný, akorát ingredience se budou měnit podle jednotlivých barev. Každopádně natvrdo uvařená vajíčka, ocet a zavařovací sklenice budeme potřebovat vždy.

Nejdříve dáme vařit ve vodě surovinu vybranou pro barvení vajíček. Ve chvíli, kdy směs začne vřít, stáhneme plamen a necháme vše vařit minimálně 15 minut, ale klidně až celou hodinku, dvě. Záleží na tom, jak moc sytou barvu chceme. Někdo preferuje jemné pastelové barvy – na ty postačí vařit směs tak tu čtvrthodinku až dvacet minut. A logicky platí, že čím déle budete směs vařit, tím tmavší barvy dosáhnete. A podle nás ta nejlepší varianta: suroviny v hrnci prostě necháme tak dlouho, abychom je uvařené mohli použít – tedy sníst – zbytečné plýtvání nebereme!

Po uplynutí požadovaného času vaření necháme směs zchladnout přibližně na pokojovou teplotu, poté ji přes sítko či cedník přelijeme do připravených skleněných zavařovaček, ve kterých budeme vajíčka barvit. Do každé sklenice si přidáme vždy alespoň 1 lžíci octu a řádně rozmícháme.

Natvrdo uvařená vajíčka vložíme do barevných roztoků, uložíme je do ledničky a necháme je tam alespoň několik hodin. Pro dosažení co nejintenzivnější barvy je můžeme nechat v roztocích i přes noc (to ale nedoporučujeme třeba u řepy, ve které vajíčka po delší době chytají spíše do šedo-hněda).

A teď ta nejdůležitější otázka – jakých barev dosáhneme s jakými surovinami?
RŮŽOVO šedá s řepou

Chcete-li mezi svými vajíčky mít i růžovoučké kousky, zkuste určitě červenou řepu!

Co je na to potřeba?

– 2 hrníčky oloupané a nastrouhané červené řepy (nebo lžíce sušené červené řepy)

– 2 hrníčky vody

– 1 až 2 polévkové lžíce octa

MODRÉ či ZELENÉ s fialovým zelím

Do zeleno-modra vám chytnou vajíčka hnědá, bílá vajíčka chytnou budou krásně modrá.

Co je na to potřeba?
– 2 hrníčky najemno nakrájeného fialového zelí

– tolik vody, aby v hrnci asi o 1 centimetr přesahovala zelí

– 1 až 2 polévkové lžíce octa

ŽLUTÉ s kurkumou

Náš favorit! Jako sluníčko hřejivá barva kurkumy se dá využít i při barvení vajíček! Na bílá vajíčka kurkuma chytne naprosto nádherně, budou zářivě žlutá, hnědá vajíčka budou spíše okrová či dozlatova.

Co je na to potřeba?

– 1 polévkové lžíce kurkumy
– 2 hrníčky vody
– 2 polévkové lžíce octa

ORANŽOVA či VÍNOVÁ s cibulí
Barvení velikonočních vajíček s cibulí není žádnou novinkou, určitě vás to učily třeba vaše maminky nebo babičky. Ale klasika nepřestává být moderní nikdy! Barva může jít od oranžové až k hnědé, hnědá vajíčka vám spíše chytnou tmavě hnědě, bílá vajíčka budou zase více dooranžova.

Co je na to potřeba?
– 2 hrníčky cibulových slupek

– dostatek vody na to, aby v hrnci voda šlupky přesahovala přibližně o 1 cm

– 1 až 2 polévkové lžíce octa

MODRÉ s borůvkami

Při výrobě této barvičky pravděpodobně nikdo neodolá a uzobne nějakou tu šťavnatou borůvku. Barvěte ale raději bílá vajíčka, protože na hnědých tato barva není tolik zřetelná. My jsme kvůli přílišnému uzobávání a nedostatku bílých vajíček letos borůvkovou barvu vynechali, proto ji na fotkách nehledejte.

Co je na to potřeba?

– 2 hrníčky čerstvých borůvek

– 2 hrníčky vody

– 1 až 2 polévkové lžíce octa

ZELENKAVÉ se špenátem

Se špenátem dosáhnete jakési zelenkavé barvy. Není zrovna výrazná, takže opět – volbou číslo jedna jsou zcela jistě bílá vajíčka, na kterých barva lépe vynikne.

– lžíce sušeného špenátu/ 2 hrníčky čerstvých lístků špenátu

– 2 hrníčky vody

– 1 až 2 polévkové lžíce octa

Lesk jako blesk!

Vajíčka, která jsou obarvená těmito přírodními barvivy, mají sklon mít k jakémusi matnému vzhledu. Mnohem lépe však vypadá krásně lesklé, jako jablko blyštivé vajíčko. Stačí vzít mezi prsty malinko kokosového tuku, pomoci si popřípadě i nějakým malým hadříkem, a krásně vajíčko naleštit. Koledníci se o něj poperou!

A jaké jsou Vaše nejoblíbenější přírodní metody na barvení či zdobení vajíček?

Proč říct ne běžným opalovacím krémům?

Taky koukáte na všechny ty barevné a létem vonící lahvičky s opalovacím krémem s mírnou nejistotou a nedůvěrou? Jejich potenciální škodlivost se probírá a propírá den co den, není to však téma, na který by šlo zaujmout jednostranný pohled. Jak to tedy s těmi chemickými opalováky je?

S největší pravděpodobností jste o škodlivosti chemických opalovacích krémů někdy už slyšeli – ať už od ekologicky smýšlejících známých, nebo v televizi či rádiu… Se stále větším soustředěním se na šetrný způsob života se i toto téma neustále objevuje v médiích, takže už vám nejspíš taky několikrát proletělo myslí. Problém je, že vzniká i dosti různorodá kupička mýtů o chemických opalovacích krémech, odborníci zastávají odlišné názory, a tak není divu, že jsme občas zmatení a nejsme si jistí, čemu dále věřit.

Důležité je nedávat pouze na radu kamarádky, která to zase slyšela od jiné kamarádky, ale pořádně dané téma prozkoumat a až pak se rozhodnout, jak budete o svou pleť v létě pečovat a co vyhovuje nejlépe právě vám. My jsme se pokusili shrnout ta nejdůležitější hlediska a fakta za vás, abyste si mohli udělat nějaký trochu ucelenější obrázek. Tak pojďme na to!

Příroda trpí aneb Zabiják jménem oxybenzon

Tohle je zcela jistě důvod číslo jedna, proč používání chemických opalovacích krémů přehodnotit. To, že nejsou tyto opalovací krémy zdravé pro nás, je jasné jak facka, ale samozřejmě je lepší se namazat tímhle než se nemazat vůbec. Ovšem když skočíte celí namaštění opalovákem do moře, důsledky jsou dalekosáhlé.

Největším problémem opalovacích krémů je látka zvaná oxybenzon, což je uměle vytvořená chemická sloučenina, jejíž poslání je jednoznačné – pohlcovat UV záření. Tuhle látku najdeme mimo jiné i v některých jiných kosmetických prostředcích (např. v lacích na vlasy), ale i v oblečení či tiskových barvách – barevná trička nebo noviny potom tak rychle nevyblednou.

U mořských pláží se však dostává do vody neuvěřitelná spousta této látky a “dusí” a zabíjí stovky až tisíce let staré korálové útesy. Tyto útesy jsou proslulé svou barevností, kterou jim poskytuje symbiotický život s mořskými řasami, ale právě barevnost vinou oxybenzonu postupně ztratí. Tato látka způsobuje korálům stres, pročež se poté zbavují řas na svém povrchu. Nejdříve jen ztratí barvu, ale posléze se “udusí”, jelikož již od řas nedostávají kyslík. To je skutečný, hmatatelný a viditelný důkaz toho, jak moc je oxybenzon nebezpečný. Země, kterých se tyto škody na korálových ostrovech týkají, naštěstí problém řeší – například Havajské ostrovy, Panenské ostrovy, tichomořský stát Palau či floridský ostrov Key West zavádějí zákaz opalovacích krémů, které jako UV filtr využívají právě oxybenzon.

A nejde pouze o korály – oxybenzon a jiné látky, které jsou obsažené v chemických opalovacích krémech, mohou nadělat škody i u jiných mořských tvorů – u některých ryb například dochází k jakémusi “prohození” pohlaví. Samečci se chovají jako samičky, samičky zase ztrácí schopnost reprodukce.

Spousta dalších rizik s oxybenzonem spojených už bohužel není tak viditelná jako vybělené korálové ostrovy. Oxybenzon se poměrně snadno dostává do těla skrz naší kůži a je to vskutku odolná látka, je velice těžké ji nějak odfiltrovat. Při sprchování míří krém z našeho těla s podílem oxybenzonu do kanalizace, poté do čističky odpadních vod, ale ani tam nedochází ke kompletnímu vyčištění vody od oxybenzonu – lze ho najít dokonce i v již vyčištěné pitné vodě, což je poněkud alarmující. Znamená to, že i pokud jste chemický opalovák v životě nepoužili, máte nějaké to procento oxybenzonu v těle. Děsivé, že?

Oxybenzon je navíc “endokrinní disruptor”, to znamená látka, která nějakým způsobem ovlivňuje funkci a působení hormonů, a to samozřejmě v negativním slova smyslu. Zkrátka a dobře to není zrovna něco, co bychom si měli nebo chtěli úmyslně zanášet do těla.

Další chemie

Oxybenzon není jediná chemická látka, kterou můžeme v opalovacích krémech najít, ani zdaleka. Popravdě řečeno jich tam je tolik, že se člověk vůbec nemůže divit tomu, že některé z nich jsou opravdu toxické. Stačí se začíst do etikety na opalovacím krému – s největší pravděpodobností nenajdete ani jedno normální, srozumitelné slovo.

Z těch toxičtějších můžeme jmenovat například avobenzone, octocrylene, octisalate, homosalate, ethylhexyl salicylate nebo například ethylhexyl metoxycinamát, na který se podíváme ještě trochu více zblízka.

Na ethylhexyl metoxycinamát, známý též pod názvem EHMC, si posvítili i odborníci z Masarykovy univerzity, přesněji řečeno z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí. Jejich zjištění bylo poněkud znepokojivé – EHMC se totiž dle jejich výzkumů při vystavení UV záření může změnit a tato změna z něho dělá potenciálně nebezpečnou látku, která dokáže poškodit DNA a způsobit mutace v genomu, což by mohlo vést i k vážnějším onemocněním.

Příliš velká důvěra v opalovací krém?

Jedním z největších marketingových tahů při prodeji opalovacích krémů je tvrzení, že jeho používáním předcházíte rakovině kůže, to ovšem není vyloženě prokázáno. Počet lidí, kteří onemocněli rakovinou kůže, se totiž za posledních 30 let zdvojnásobil, ale stejně tak se mnohonásobně zvětšila i užívanost opalovacích krémů. Logickou dedukcí by tedy rozhodně nešlo vyvodit, že opalovací krémy skutečně působí jako prevence onemocnění rakovinou kůže.
Studie, která byla publikována v odborném anglickém časopisu The Lancet, nadhodila možné důvody, proč tomu tak je. Nadužívání opalovacích krémů totiž způsobí, že naše tělo nedokáže vnímat skutečnost, že je vystaveno slunci – ani vitamín D není přijímán tak, jak by obvykle (bez UV protekce) byl. U lidí, kteří trpí nedostatkem vitamínu D, potom najdeme větší riziko, že onemocní rakovinou než ti, kteří mají tohoto vitamínu dostatek. Studie publikovaná v časopisu The Lancet ukázala, že paradoxně mají větší riziko rakoviny kůže ti jedinci, kteří pracují vevnitř a na slunce se příliš často nepodívají než ti, kteří tráví venku více času.

Dalším aspektem, proč může být opalovací krém jako takový rizikový je ten, že když se jím namažeme, budeme trávit venku na slunci více času. A to z jediného důvodu – se závratně vysokými ochrannými faktory, které v krémech najdeme, se nemusíme tolik bát spálení, “vydržíme” se tedy smažit na slunci déle. Všechno má ale své meze – existuje nějaká doba, kdy je pro naše tělo zdravé a přirozené vystavovat se slunci, ta by se ale samozřejmě neměla překračovat. S opalovacími přípravky můžeme tyto meze lehce překračovat, a tak trochu “podvádět” přírodu. Tím si můžeme ale také například uhnat úpal, takže bychom to zkrátka na slunci tak či onak neměli příliš přehánět.

Než vyhodíte všechny opalováky…

Ale ještě předtím, než se dáte do vehementního vyklízení všech vašich chemických opalováků, musíte si uvědomit jednu důležitou věc: nepoužívat chemické opalováky vůbec je HORŠÍ, než je používat. Takže pokud se po přečtení tohoto článku půjdete vyhřívat na zahrádku, ale kromě klasického opalovacího krému zatím nemáte po ruce žádnou přírodní verzi či po domácku vyrobený opalovací krém, určitě se mu nevyhýbejte úplně a namažte se.

Nebezpečí, které v sobě UV záření skrývá, je nepoměrně větší než chemie v opalovacím krému. Na to určitě pamatujte, než spontánně vyhodíte všechny opalovací krémy a vyrazíte ve jménu ekologie do světa bez UV protekce. Slunce má obrovskou sílu, a když se nebudete mazat ničím a vystavovat se opakovaně slunečnímu záření a riskovat tak nebezpečné spálení kůže, opravdu si zahráváte s rizikem rakoviny kůže.
Takže čím se teda mazat?

Jak již bylo zmíněno, není vůbec žádný problém nahradit klasický opalovací krém tím přírodním, “minerálním” – stačí se porozhlédnout po drogeriích, lékárnách a specializovaných obchůdcích s bio kosmetikou. Zatímco chemické opalovací krémy používají k ochraně před UV zářením chemické sloučeniny, přírodní opalovací krémy čerpají z přírodních zdrojů a využívají k blokádě UV záření minerály, jako je například oxid zinečnatý či oxid titaničitý.

S jejich pomocí si můžete vyrobit i vlastní opalovací krém, například tenhle voňavý opalovák s SPF 30 by určitě neměl chybět ve vaší letní výbavičce. A nezapomínejte ani na péči po opalování, uklidňující levandulový krém prodlouží vaše opálení a zanechá vaši pokožku krásně jemnou.

Letní seriálek

Jelikož sluníčko už začíná opravdu šajnovat, můžete se těšit na letní seriál, kde se budeme zabývat právě touto tématikou – zdravé opalování, šetrné k našemu tělu i přírodě, ale hlavně bez zbytečné chemie. Předložíme vám i recept na supr přírodní opalovák, se kterým se vážně nemůžete spálit, tak mějte oči na šťopkách, ať tenhle článeček nezmeškáte!
A čím se mažete Vy? Věděli jste o škodlivosti opalovacích krémů již dříve?

Co jsme před sepsáním článku přečetli a co by možná mohlo zajímat i vás:

https://www.muni.cz/media/2779620/tz-opalovaci-kremy-a-latka-poskozujici-dna.pdf

https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/palau-ostrov-tichy-ocean-potapeni-opalovaci-kremy-zakaz.A181102_112246_kolem-sveta_hig

https://www.respekt.cz/tydenik/2019/18/dlouhy-rukav-siroky-klobouk

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15005091

https://www.ewg.org/sunscreen/report/the-trouble-with-sunscreen-chemicals/

https://www.ewg.org/sunscreen/report/8-little-known-facts-about-sunscreens/

http://www.marinesafe.org/blog/2016/03/18/sunscreen-pollution/

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0190962218321893

https://link.springer.com/article/10.1007/s00244-015-0227-7

Je to máslo nebo je to pěna do koupele? Oboje! Umyje, ale zároveň vyživí a hydratuje, a dokonce pomůže při holení. Vyšleháno do jemna pro pocit jako v bavlnce, ovoněnou malinou pro vůni jako malinovka.

Koupelová pěna, co je zároveň pečujícím máslem

Pěnové máslo, které je jednou z hlavních složek této lehoučké a nadýchané pěny do koupele, obsahuje mimo jiné glycerin. Lze ho použít i při výrobě spousty jiných kosmetických přípravků, skvěle ho využijete například i na holení. My jsme ho ale dali právě do této pěny – díky obsahu glycerinu si totiž budete moci vychutnat příjemný pocit hydratované pokožky poté, co vystoupíte z této voňavé malinové lázně. A navíc se použití této pěny nemusíte bát, ani pokud máte sušší pokožku se sklony k podráždění. Je přátelská i k té!

Jak se to vlastně používá?

Pokud vám vrtá hlavou, jak se taková šlehané koupelové pěno-máslo používá, tady je odpověď. Tahle věc má spoustu skvělých vlastností – je heboučká, výživná, ale také pění! Takže si stačí nabrat malinko pěny do ruky a krásně se namydlit. “Nakrmíte” tak svou kůži, a navíc ve vaně vytvoříte krásnou pěnu. Trochu šlehané pěny potom můžete i jednoduše strčit pod proud tekoucí vody, kde se napění jako klasická koupelová pěna. Je to zkrátka univerzální produkt, kterého se takřka nedá nabažit!

Malinově…

Šlo nám především o to, aby byla pěna takřka ztělesněním šťavnaté maliny, tak se teď podíváme na to, jaké ingredience nám k tomu pomohly, popřípadě které můžete do své pěny také použít. Nemusíte hledět pouze na náš recept, popadněte ještě hrstku odvahy a klidně přidejte některé ingredience tak, aby byla vůně či barva intenzivnější a přesně dle vašich představ.

Co tedy můžete využít?

To je vůně!

Aby pěnová koupel opravdu voněla jako malinový keřík plný šťavnatých plodů, poslouží malinový aromatický extrakt. Jedná se o směs přírodních aromatických molekul a malin. Pokud tedy chcete do pěny přidat stoprocentně přírodní vůni, je toto varianta právě pro vás.

Další možností je potom tato kosmetická vůně. Malinová vůně je svěží a opravdu velice realistická, s mírnými tóny základu pižma a sušených plodů. Mmmm…

A za nás je nejlepší použít oboje! Extrakt si s vůní parádně rozumí a pak je to teprve to pravé… malinové!

Barva jako malinovka

Chcete, aby pěna měla roztomilou, jemně růžovou barvu, aby byla trochu sytější, nebo třeba až temně červená? Rozhodnutí je na vás, můžete mít ale všechno!

Pomůže k tomu malinový prášek, což jsou vlastně jenom maliny, zpracované do formy prášku, takže se jedná o nejautentičtější možnou malinovou ingredienci, kterou lze pěnu dodat barvu.

Použít můžete i některý z mica prášků, což jsou přírodní barvičky, které se často využívají právě do přírodní kosmetiky. A nemusíte se přitom vůbec držet malinové barvy. Dejte své pěně zkrátka takovou barvu, jakou máte rádi, nebo ji vyrobte třpytivou!

S malinovým olejem

Malinová koupelová pěna bez malinového olejíčku? To by snad ani nešlo! Tento za studena lisovaný olejíček má na naši pokožku úžasné účinky, takže ho do pěny nedáváme jenom proto, že se tam prostě tematicky hodí

Je vhodný i pro citlivější pokožku, pomáhá s ekzémy a pupínky, ale dokáže zmírnit rovněž projevy stárnutí.

Pokud jste o tom ještě neslyšeli, je také úžasný jako přírodní ochrana před slunečním zářením. A protože sluníčko už vykukuje stále častěji, neváhejte a sem tam si ho máznětě alespoň na slunci nejvíce vystavený obličej a dekolt. Sluníčko sice příjemně hřeje, ale pokud se před ním trochu nechráníme, následky mohou být nemilé.

Tip: Peeling s malinovými zrníčky

Pokud milujete tělové peelingy, můžete si jeden úplně jednoduše vyrobit i z této šlehané pěny. Stačí přidat nějaký exfoliant, pro docílení stoprocentně malinového pocitu doporučujeme určitě malinová zrníčka, ale vyzkoušet můžete samozřejmě i jiné přírodní exfolianty. Zbožňujeme je všechny! Kuk sem.

Ale teď už se dáme do výroby!

Pěnové koupelové máslo s malinami

Co je na to potřeba?

– 225 g pěnového koupelového másla

– 2 lžíce (28 g) malinového oleje

– půl lžičky (3 g) vitamínu E

– několik kapek (až do 5 %, pěna snese více) malinové vůně a-nebo malinového aromatického extraktu

– 2 lžíce nebo množství podle vytoužené barvy malinového prášku

-volitelně až 2 lžičky vybraného mica prášku

– vhodná sklenička, například tahle bude vypadat moc hezky

Jak na to?

Ve středně velké misce smícháme pěnové koupelové máslo s malinovým olejíčkem a ručním mixérem nebo šlehačem obě ingredience pěkně vyšleháme. Pak přidáme malinový aromatický extrakt, vitamín E a malinový prášek a mixujeme tak dlouho, dokud nemáme pěnu krásně nadýchanou a bohatou.

Poté už můžeme směs nadávkovat do skleničky a postavit ji ideálně v těsné blízkosti vany – abychom po ní mohli ve chvíli nutné potřeby relaxaci ihned sáhnout!

Maliny v máji?

Ano, samozřejmě víme, že na skutečné maliny si budeme muset ještě chvilku počkat, ale proč je nemít už v květnu? Tato voňavá pěna je totiž naprosto ideálním dárkem k prvnímu máji, který se kvapem blíží. A nemusíte se vůbec žinýrovat – vyrobte si této bohaté tělové péče rovnou dvojnásobnou várku a obdarujte i svou milovanou maminku na svátek matek!

No a pokud maliny nejsou zrovna to, po čem nos váš či vašich blízkých touží, nebojte se pohrát si s jinými vůněmi. Pánové jistě ocení koupel vonící po lahodném rumu nebo kvalitní whisky, maminky jemnou palmarosu nebo ženskou čajovou růži a ti nejmenší zábavnou pěnu vonící třeba po banánech.

Dárečky? Ano, prosím!

Když už jsme u toho obdarovávání, rovnou vám dáme pár náapdů, co by se tak ještě dalo přidat do kosmetického balíčku pro milovanou ženu či maminku.

Aby nám to hezky ladilo, můžete přihodit i toho šlehané tělové máslo se zeleným čajem a moringou. A ať to máte komplet, nic nezkazíte ani tímto voňavým borůvkovým sprcháčem či tímto sprchovým želé, do kterého si ale určitě nezapomeňte přikápnout nějaký šťavnatý ovocný olejíček, ať máte balíček hezky vyladěný do ovocných tónů.

Drželi jste se receptu, nebo jste si pěnu udělali trochu jinak?

Chystáte se na výrobu prvního domácího mýdla? Nebo snad výrobu odkládáte kvůli strachu z louhu? Tak s tím je konec! Zdenička z námi milovaného blogu a obchůdku Přímo od Včelařky vytvořila perfektní návod na přírodní mýdlo, které zvládnete levou zadní!

Děláme první mýdlo – jednoduchý recept pro každého

První mýdlo je pro každého zážitek, který si pamatujeme celý život. U mě to třeba začínalo strachem a obavami z hydroxidu a jestli vše dělám správně. Když už jsem měla mýdlo ve formě nastal nekonečně dlouhý čas čekání na první zakrojení a zjištění, zda se vše povedlo. Nakonec jsem ale byla šťastným majitelem svého vlastnoručně vyrobeného mýdlo. Ten pocit byl k nezaplacení

A pokud i vás čeká první mýdlo, tak je tento článek přesně pro vás – provedu vás, jak na to a podělím se o jednoduchý recept na vlastní mýdlo.

https://blog.primoodvcelarky.cz/wp-content/uploads/2018/02/p-25C5-2599-25C3-25ADrodn-25C3-25AD-2Bm-25C3-25BDdlo.jpg

Pokud začínáte, jistě máte touhu dělat barevná a krásně voňavá mýdla. Hned na úvod ale řeknu, že tohle mýdlo nebudeme ani barvit ani vonět. Jste zklamaní?

Nebuďte!

Vaše první mýdlo je vstup do světa mýdlaření a pokud začnete zkoušet postupně, vyvarujete se zbytečným problémům a starostem. Proto začneme obyčejným mýdlem. Je to i proto, abyste viděli jak se chovají olej a louh když je spojíme dohromady, aniž by je ovlivňovaly další přidané složky (jak některá barviva, tak éterické oleje a další přísady mohou ovlivnit chování mýdlové hmoty).

Mé první mýdlo Každý nějak začínal, důležité je hlavně nějak začít

Recept na první mýdlo

Recept na první mýdlo jsem proto zvolila základní, jednoduchý a funkční. Uvádím jak procenta, tak i konkrétní hmotnosti pro vytvoření mýdla z půl kila olejů (výsledkem je zhruba 700 gramů mýdla). Pokud budete chtít udělat menší nebo větší mýdlo, je potřeba recept přepočítat. Jak na to se můžete dočíst v článku o používání mýdlové kalkulačky zde.

Recept:

50 % olivový olej (250 gramů) – parádně pečuje o pokožku

25 % kokosový olej (125 gramů) – stará se o čištění a o dostatek pěny

25 % bambucké máslo (125 gramů) – díky němu je mýdlo odolné a jen tak se neodmyje

Máme teda 50 % tekutých olejů a 50 % pevných olejů.

Olivový olej můžeme použít buď virgin nebo pomace. U virgin půjde mýdlo velmi pomalu do stopy a bez mixéru se neobejdeme (což lze později využít při vzorovaných mýdlech). Pomace zase ochotně reaguje a mýdlo tak lze umíchat i bez použití mixéru. Zvolte si, který vám vyhovuje, není zde špatná volba a opravdu záleží na vás.

Postup výroby mýdla mám detailně zpracovaný ve článku o výrobě mýdla za studena. Poprosím vás o přečtení (možná několikrát po sobě :)), spoustu věcí vám pomůže si vyjasnit a poskytne vám detailní návod, jak na to.

V kalkulačce SoapCalc jsem za vás spočetla, kolik potřebujeme hydroxidu a vody pro tento konkrétní recept pro konkrétní množství olejů – na 500 gramů olejůtedy potřebujeme 133 gramů vody a 66 gramů hydroxidu.

Jelikož má každý olej jinou saponifikační hodnotu, musíme recept při změně oleje nebo množství vždy přepočítat. Já doporučuji přepočítávat i recepty, které najdete na internetu. Nikdy nevíte, jestli se dotyčný v receptu neupsal – výsledkem by mohlo být nebezpečné mýdlo a to nikdo nechce. Jistota je jistota.

Takže pokud se chcete naučit s kalkulačkou pracovat, můžete zde – Jak se vyznat v mýdlové kalkulačce.

Ale zpátky k našemu mýdlu. Přetučnění jsem zvolila 8 % a vodu v poměru 2:1 s hydroxidem. Přetučnění je hodnota, která nám udává, kolik procent mastných kyselin zůstane v mýdle po procesu saponifikace (zmýdelnění). Přetučnění udává množství oleje, které zůstane v mýdle po zreagování hydroxidu. Pečuje o pokožku a brání jejímu vysoušení.

Kde sehnat hydroxid? Určitě zapomeňte na hydroxid z drogérie, do mýdla je třeba použít kvalitní, určený pro kosmetickou výrobu. Takový koupíte v obchodech s kosmetickými surovinami. Ty z drogérie jsou nekvalitní a málo koncentrované, můžete si jimi pokazit celé mýdlo.

BEZPEČNOST

Pozor! Hydroxid je silná žíravina. V případě, že dojde k potřísnění kůže okamžitě je třeba ji oplachovat velkým množstvím studené vody. Při zasažení očí vyplachujte vodou a okamžitě zavolejte lékařskou pomoc!

Z louhu není třeba mít strach. Jen respekt a být si vědomi jeho nebezpečnosti. Při zachování všech bezpečnostních pravidel – rukavice, brýle a vhodné oblečení – je riziko potřísnění relativně malé.

https://blog.primoodvcelarky.cz/wp-content/uploads/2018/02/oleje_masla.jpg

Pracovní postup

Nachystáme si vše potřebné a vyženeme z pracovního prostoru domácí mazlíčky, děti, manžely a podobně. Je prostě potřeba mít na první mýdlo absolutní klid.

Nasadíme si ochranné pomůcky – brýle a rukavice, oblečeme si dlouhé kalhoty a tričko s dlouhým rukávem.

Do jedné nádoby (nerezové nebo plastové – teplovzdorné, nikdy nepoužíváme sklo!) si odvážíme potřebné množství demineralizované nebo destilované vody, do druhé nádoby odvážíme hydroxid.

Poté pomalu vsypeme hydroxid do vody. Nikdy ne naopak, může dojít k bouřlivé reakci a poranění! Během rozpouštění se uvolňují páry, které se nesmí vdechovat. Takže otevřít okno, odvrátit tvář od misky, pomalu vsypat hydroxid do vody, rozmíchat a na chvíli odejít vedle do místnosti. Při rozpouštění hydroxidu ve vodě se uvolňuje velké množství tepla a roztok může mít až 90°C, takže pozor na to.

Jakmile je hydroxid plně rozpuštěný, necháme ho chladnout na bezpečném místě.

Zatímco nám chladne louh si odvážíme tuky. Do jedné misky pevné tuky (bambucké máslo a kokosový olej) a ty dáme rozpouštět nad vodní lázeň. A do druhé odvážíme tekuté oleje (v tomto receptu je to olivový olej).

Než se nám rozpustí pevné tuky, tak si připravíme formu. Forma může být plastová (vhodná do trouby) nebo silikonová. Já používám dřevěné, ty je ale potřeba předem vystlat pečícím papírem (předem! Potom už nebude čas :). Formy se dají koupit na internetu nebo můžete koupit tepluvzdornou plastovou nebo silikonovou formu v obchodě s domácími potřebami. Na tvaru moc nesejde, hlavně ať se mýdlo do formy vleze a dá se z ní snadno dostat.

Jakmile teplota olejů a hydroxidu klesla na cca 36 – 38°C (louh musí mít vždy o pár stupňů více než oleje), tak pomalu nalijeme roztok hydroxidu do olejů. Zamícháme nejprve stěrkou a pozorujeme, co se s hmotou děje. Poté vezmeme tyčový mixér a na nejnižší stupeň pár sekund opatrně mixujeme. Promícháme hmotu stěrkou a sledujeme jak se změnila. Takto pokračujeme až do doby, kdy vidíme na povrchu mýdla tzv. stopu.

Jak poznat správnou stopu? Pokud nabereme trochu hmoty na stěrku a necháme jí dopadat zpátky do misky, na hladině se na chvíli vytvoří malá vlnka předtím, než se spojí se zbytkem hmoty. V tomto okamžiku máme homogenní hmotu, která je připravená na lití do formy. Pokud stopa ještě není viditelná je třeba mixovat dál.

Nespěchejte. Pozorujte jak se mýdlo chová a jak se hmota mění – barva, hustota, konzistence. Tohle je jedna z nejdůležitějších částí výroby mýdla a nesmí se zanedbat.

Toto už je hodně hustá stopa, má konzistenci pudingu. Nám by stačila konzistence těsta na palačinky.

Jakmile máme stopu, můžeme mýdlovou hmotu nalít do připravené formy. Vylejte vše, pokud bude třeba, misku vystírejte. Teď už jen zajistit, aby spolu oleje a louh zreagovaly a nám vzniklo mýdlo

Tady je několik možností, jak postupovat. Můžeme dát mýdlo do trouby na 55 °C cca na 2 hodiny a pak jej nechat v troubě do vychladnutí (tady si musíte být jistí, že trouba takovou teplotu udrží a nepůjde samovolně nahoru – mohlo by dojít k přehřátí mýdla). Druhá možnost je formu s mýdlem zabalit do deky a dát na 24 hodin například k radiátoru. Mýdlo potřebuje teplo, aby proběhla tzv. gelová fáze, během které zreaguje většina hydroxidu a vznikne mýdlo.

Obě možnosti jsou v pořádku, záleží, jak moc jste na svůj výtvor nedočkaví

Takto vypadá probíhající gel – mýdlo se “ztekutí” a výrazně ztmavne. Nebojte, jakmile zchladne, mýdlo bude opět tuhé a získá zpět svou jemnou barvu.

Pak už stačí jen nakrájet (dá se nožem, špachtlí anebo si můžete podle našeho článku vytvořit vlastní kráječ na mýdla) a nechat mýdlo na suchém a dobře větraném místě několik týdnů zrát. Minimum jsou 3 týdny a pro naše první mýdlo by měl tento čas stačit, ale čím je mýdlo starší, tím má lepší vlastnosti. Během zrání mýdlo ztrácí vodu a dochází k vytvoření tzv. krystalické mřížky. Díky zrání je mýdlo šetrnější a hlavně déle vydrží – jen tak se neodmydlí.

Je dobré před použitím zkontrolovat pH mýdla lakmusovými papírky, které koupíte v lékárně. Hodnota naměřeného pH u takto vyrobeného mýdla by měla být 8 – 10. Jak mýdlo zkontrolovat najdete v tomto článku, kde jsou i další metody kontroly mýdla.

A máme hotovo! Teď ještě vydržet aspoň ty 3 týdny…aspoň proto, že čím je mýdlo starší, tím má lepší vlastnosti. Mýdla začínají být opravdu příjemná od 3 měsíců.Ale kdo by to na začátku vydržel? :)))

Gratuluji k vašemu prvnímu mýdlu a přeji další krásné mýdlotvoření

Nezapomeňte se v naší Facebook skupině o výrobě přírodní kosmetiky pochlubit se svým výsledkem!

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

Zdeničce a Petrovi, kteří stojí za krásným počinem Přímo od včelařky, moc děkujeme za možnost spolupráce a možnost sdílení článku! Pokud tento šikovný pár ještě neznáte, rozhodně to napravte a sledujte nejen jejich blog, eshop, ale i sociální sítě – Facebook a Instagram.

Stojí to za to!

Původní článek najdete tady: https://blog.primoodvcelarky.cz/2018/10/delame-prvni-mydlo-jednoduchy-recept-pro-kazdeho.html

Smrkový sirup na rýmu a kašel a tinktura na bolavé nohy od Zdeničky

Jednoduchý domácí smrkový sirup na rýmu a kašel a jako bonus smrková tinktura skvělá na úlevu od unavených a bolavých nohou. To všechno zvládnete cobydup se Zdeničkou z Přímo od včelařky. Mladé smrkové výhonky na nás teď koukají ze všech stran, tak pro ně utíkejte, je nejvyšší čas!

Venku je nádherně, letos si užíváme obzvlášť teplé jaro a bohužel i suché. Jistě málokoho z nás napadne, že by potřeboval smrkový sirup na kašel nebo rýmu. A přitom takový perfektní sirup z mladých smrkových výhonů jde dělat jen v tuto dobu. V zimě už bude pozdě Tak šup šup na zahradu pro mladé smrčí

Poprvé jsem tento sirup měla na střední. Vzpomínám si, jak mě tímhle sirupem léčila spolužačka na intru, dělala ho její babička a byl úžasný. Včera, když jsem byla na včelnici, kde mám živý plot ze smrků, jsem si na tuto dobrotu vzpomněla. První mě napadlo: “Proč si ho vlastně neudělat? Proč mě to nenapadlo dřív?”

Dřív jsme měla asi jiné starosti a priority. K některým věcem musí člověk holt dospět. Takže jsem dneska vzala košík a vydala se na výhonky. Jelikož je živý plot jen tři metry před úly, měla jsme obavu, jestli mě holky nevyženou. Naštěstí je venku docela chladno a dopoledne včely moc nelítaly. V klidu jsem si mohla natrhat tolik, kolik jsme potřebovala.

Pokud trháte výhonky v lesích, myslete i na to, že trochu poškozujete stromek. Není moc dobré trhat výhonky úplně mladým smrkům a také jich neotrhat z jednoho stromu/z jedné větvě moc. Sem tam si utrhnout, poděkovat a jít dál Nejlepší je sbírat výhony na vlastní zahradě nebo u známých a opět s citem.

Recept na smrkový sirup

Co budeme potřebovat?

– smrkové výhony (ty světle zelené, neměly by být delší než 5 cm)
– čistou a vydezinfikovanou sklenici
– cukr (doporučuji klasický krystal, sirupy s třtinovým či jiným cukrem se mi hodně kazily)

Sirup lze vyrobit za tepla nebo za studena. Já si vybrala variantu za studena. Myslím, že v něm zůstane více cenných látek a při vhodném zacházení se nebude kazit

První si připravíme čistou a vydezinfikovanou sklenici. Na dno nasypeme vrstvu cukru (asi 1 cm) a dáme vrstvu smrčí (3-5 cm) a zase cukr. Vrstvy střídáme, dokud sklenici nenaplníme, dobře napěchujeme, aby se nám do ní vešlo co nejvíce.

Někdo dává ještě citron, já jej doma neměla, tak mám bez citronu. Jestli si vzpomenu, tak koupím a zkusím i variantu s citronem.

Poslední vrstva ve sklenici musí být cukr. Uzavřeme čistým víčkem – já dávám mezi víčko a hrdlo ještě folii, abych zamezila přístupu vzduchu.

Takto necháme na teplém a slunném místě louhovat, dokud se nám nevytvoří hustý sirup. Jak dlouho to trvá? Dočetla jsem se, že 3-6 týdnů v závislosti na teplotě. Prostě až se rozpustí cukr Poté sirup slijeme přes sítko nebo plátýnko do čistých a vydezinfikovaných sklenic, dobře uzavřeme (já na sirupy ještě liju pod víčko trochu slivovice, ať nezplesniví). Uchováváme v chladu a temnu, nejlépe v lednici.

Původně jsme chtěla použít náš med, ale zkušenější bylinkářky mě odradily, že se sirupy s ním často kazí. Stejně asi malou skleničku zkusím. Takový sirup by byl teprve síla.

A k čemu je vůbec takový sirup dobrý?

Sirup ze smrkových výhonků rozpouští hleny, uvolňuje dýchací cesty, usnadňuje vykašlávání. Hodí se při rýmě a nachlazení. Obsahuje také vitamin C, který zvyšuje obranyschopnost organismu. Prostě ideální na zimní měsíce, kdy nám bude ouvej

Tinktura ze smrkových výhonků

Kromě sirupu lze vyrobit i tinkturu. Stačí zalít smrčí vysokoprocentním alkoholem a nechat několik týdnů louhovat. Tinktura se používá při léčbě revmatismu, bolesti svalů a kloubů, ulevuje při zánětech šlach.

Protože mi zbylo malinko výhonků, tak jsem je naložila do alkoholu a budu používat k potírání unavených nohou, nebo ji zužitkuji do kostivalové masti na klouby a svaly nebo do mýdla. Určitě najde využití

Těším se na sirup, a hlavně jsem si užila to trhání a výrobu. Poslední dobou jsme trochu v jednom kole toho, co musím stihnout a udělat a tohle bylo něco, co nemusím, ale jen chci Takové věci jsou v životě velmi,− velmi důležité

A co vy? Jaké sirupy děláte teď na jaře? Napište nám do komentářů nebo na FB stránku Přímo od Včelařky nebo do naší skupinky.

Už jste tuhle parádu zkoušeli?

Za možnost sdílení článku opět moc děkujeme našim milým Zdeničce a Petrovi z blogu a obchůdku Přímo od včelařky. Věříme, že už jste o téhle skvělé dvojce slyšeli, kdyby ale náhodou ne, koukněte na jejich Facebook a Instagram a račte se seznámit!

Smrkový článek opravdu přímo u včelařky najdete tady: https://blog.primoodvcelarky.cz/2018/05/smrkovy-sirup-na-rymu-a-kasel.html

Nezapomeňte nás sledovat na našich sociálních sítích, Facebooku a Instagramu, ať vám neutečou naše další návody a tipy. A prozkoumejte i náš nový ekokozí receptář, kde můžete jednoduše získat slevu na ekokozí e-shop!

Opalování s rostlinnými oleji – stačí to?

Opalování s přírodními přípravky namísto opalovacích krémů na chemické bázi je čím dál oblíbenější téma, obzvlášť nyní, kdy se zdá, že léto konečně přišlo. Často můžeme narazit právě na články, které se věnují přírodním olejům a jejich SPF, tyto informace se však článek od článku liší. Proč je tak těžké určit SPF olejů a jak s nimi správně zacházet, abychom neohrozili své zdraví a zdraví naší kůže? To jsme se pro vás dnes pokusili prozkoumat.

Kdo jsou ti výtečníci?

A o kterých že olejích bude řeč? Nejčastěji se s přírodním a nechemickým opalováním spojují oleje z mrkvových a malinových semínek, kokosový olej, bambucké máslo, avokádový olej a další. Na několik z nich se podíváme blíž!

Příliš mnoho informací

U minerálních či opalovacích krémů je poměrně jednoduché určit SPF, s rostlinnými oleji už je to však trochu složitější, proto se nemůžeme divit, že můžeme ve všech koutech internetu narazit na nejrůznější informace ohledně hodnot a vlastností těchto rostlinných olejů. Známe to navíc všichni – internet má občas schopnost vzít jednu informaci a tolikrát ji obrátit, až se nakonec přemění do informace úplně jiné.

Velkým problémem je především nabádání k nahrazení opalovacích krémů těmito oleji. S největší pravděpodobností se v současné době na výzkumech rostlinných olejů podílí řada vědců, protože je to aktuální téma, není však žádná dokončená a ověřená studie, která by dokazovala, že se tyto oleje vyrovnají klasickým opalovacím krémům a že je můžeme opravdu používat místo nich.

Nicméně existují způsoby, jak rostlinné oleje správně využívat, a my se na ně už za chvíli mrkneme. Také jsme našli pár informací, které každému pomohou, aby si o účinnosti rostlinných olejů udělal vlastní obrázek.

Důležité skutečnosti

Při používání rostlinných olejů musíme brát v úvahu několik důležitých faktů, například to, že na světle oxidují. Zjednodušeně řečeno se jejich kvalita (a tím pádem i SPF) při vystavení slunečními světlu postupně mění, zhoršuje. Proto bychom si měli být jistí, že kupujeme opravdu kvalitní oleje od prověřených značek, které mají tu správnou koncentraci. Také dáváme pozor, abychom oleje dobře skladovali, ideální je tmavé a chladnější místo, a nezapomeneme také sem tam zkontrolovat, jestli jsme dobře utáhli uzávěr.

Druhy záření a mystická zkratka SPF

Nezapomínejme ani na to, že existují dva druhy UV záření, před kterým se chceme chránit – UVA a UVB. UVB záření je zodpovědné jednak za krásné letní opálení, ale stejně tak dokáže naši kůži spálit doruda. UVA záření má zase vliv na stárnutí naší kůže, UVA i UVB mají potom karcinogenní působení.

Valná většina rostlinných olejů nás však chrání pouze před UVB zářením, pokud se tedy rozhodneme používat pouze rostlinné oleje, měli bychom si toho být vědomi, i tak se chránit před přílišným slunečním zářením, například vrstvami oblečení, či prostě a jednoduše netrávit na přímém slunečním záření více času, než naše pleť snese. Potřebné SPF, čili Sun Protection Factor, kalkuluje koneckonců právě s tím, kolik času můžeme na slunci strávit, aniž bychom se spálili a naše kůže zrudla. Zní to poněkud složitě, ale když to vysvětlíme na konkrétním případu, už to tolik složité není. Pokud například pobyt na slunci podráždí naši pokožku již za 20 minut, s použitím opalovacího prostředku s faktorem 15 prodloužíme patnáctkrát dobu, kterou na slunci můžeme strávit, aniž bychom se spálili – to znamená, že na slunci můžeme strávit místo 20 minut relativně bezpečně 5 hodin. Je samozřejmě nutné vrstvu krému sem tam obnovit – alespoň každé 2 hodiny. A také se příležitostně chladit ve stínu, protože tolik přímého slunce nemůže nikomu udělat dobře, a kromě slunečního spálení hrozí samozřejmě i úpal.

A teď už jdeme na ty tolik diskutované rostlinné oleje.

Olej z malinových semínek

Malinový olej je jeden z nejdoporučovanějších přírodních opalovacích prostředků, není to s ním však tak jednoduché. Při brouzdání nekonečným internetem často narazíte na odkaz na jakousi studii z roku 2000, která potvrzuje, že malinový olej má SPF mezi 28 a 50. Skutečností ovšem je, že kromě této bezmála 20 let staré studie, ve které se absorpční vlastnosti malinového oleje porovnávají s jiným přírodním filtrem, oxidem titaničitým, nelze najít žádnou jinou studii, která by tuto informaci mohla dotvrdit. S tím, jak věda a technologie dokážou pokročit během jednoho roku, se nabízí otázka, jak moc můžeme důvěřovat dvacet let staré studii…

Na druhou stranu je ale malinový olej bohatý na vitamín E, který dokáže zčásti absorbovat UV záření. Používat tento olej v létě tedy rozhodně není od věci, sice bychom na něj neměli spoléhat 100%, ale mezi další jeho skvělé vlastnosti patří i to, že je antioxidant a zpomaluje proces stárnutí kůže, což v létě, kdy je naše pokožka zatěžována více než kdy jindy, určitě uvítáme.

Olej z mrkvových semínek

Olej z mrkvových semen je snad ještě větší oříšek. Nejenže může lehce dojít k záměně tohoto oleje za olej z kořene mrkve, lidé se často snaží o stručnost, a tak můžete najít i zjednodušený název “mrkvový olej”. To jen potvrzuje, že bychom měli důkladně zkoumat etikety a složení, aby nedošlo ke zbytečné mýlce.

Nicméně ani k oleji z mrkvových semínek neexistuje žádná studie, která by potvrzovala, že má SPF 38 až 40, jak se někde můžete dočíst. Podle všeho jde u těchto čísel pouze o špatně vyložené informace z jednoho vědeckého článku ohledně testování přírodních opalovacích krémů, kde sice mrkev byla, ale společně s jinými produkty včetně oxidu zinečnatého.

Ve skutečnosti má však podle studie z roku 2016 olej z mrkvových semínek opravdu SPF, a to dokonce krásných 19. I tak ale není užívání tohoto oleje při opalování zrovna reálné. Proč, na to si hezky posvítila Evka z biotiful.sk, která ve svém článku kromě jiných rostlinných olejů mluví právě i o tom z mrkvových semínek. Na trhu ho najdeme pod pojmy éterický či esenciální a jak Evka zjistila, je poněkud drahý, a navíc ho ani nesmíme aplikovat na kůži v jeho silném, nezředěném stavu, takže na opalování to také není zrovna ideální společník.

Kokosový olej a bambucké máslo

Tyto oleje určitě používáte docela pravidelně jako výživu pokožky, na odličování, jako součást krémů a jiné kosmetiky… Proto je pochopitelné, že pokud vám někdo někdy řekl, že se dají používat i jako ochrana před UV zářením, skákali jste radostí. Ano, takový kosmetický produkt by byl vskutku úžasný, vlastně bychom mohli mít ve své kosmetické taštičce jen jednu dózičku, která by nám postačila na všechno.

Bohužel to prostě pořád tak nějak nestačí – kokosový olej má prokázaný asi SPF 7, bambucké máslo okolo 6 a opět, stejně jako u předešlých, ani u těchto dvou olejů neexistuje studie, která by nám potvrdila možnost tyto dva produkty používat jako opalovací krémy. Produkty s takto nízkým SPF nás před UV zářením neochrání moc dlouho, ale stejně jako u malinového oleje je jejich využití v létě také doporučeníhodné. Úžasně hydratují a zvláčňují pokožku a skvěle ji pomohou překonat letní zátěž.

Setkat se můžete i s doporučením na jiné rostlinné oleje, které vás “zaručeně ochrání před nebezpečným sluncem”, jedná se například o již zmíněný avokádový olej či klasický olivový olej. Tyto oleje jsou pro pokožku také velice výživné a prospěšné, ale jejich SPF je rovněž spíše nižší, takže se víc hodí na klasickou péči o pokožku.

Řešení?

Řešením je buď používat ověřené minerální přírodní opalovací krémy, nebo si vyrobit domácí, do kterého výše jmenované olejíčky také můžeme přidat, ale nezapomeneme přihodit i UV filtr v podobě oxidu zinečnatého a oxidu titaničitého.

A jakou roli hrají tyto rostlinné oleje ve Vaší kosmetice? Na co je používáte?

Zdroje:

https://hygiena.szu.cz/pdfs/hyg/2009/02/07.pdf

https://www.skincancer.org/prevention/sun-protection/sunscreen/sunscreens-explained

https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2011/01/09.pd

https://www.biotiful.sk/blog/ochranny-spf-faktor-prirodnych-olejov-pred-slnecnym-ziarenim/

https://www.researchgate.net/publication/215523935_Characteristics_of_raspberry_Rubus_idaeus_L_seed_oil

https://maslaskincare.com/blogs/beauty-and-wellness-journal/can-raspberry-and-carrot-seed-oils-really-protect-your-skin-from-the-sun

https://www.ahealthylife.nl/wp-content/uploads/2018/04/37-43ijpr.pdf

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26610885

https://formulabotanica.com/not-use-coconut-oil-sunscreen/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3140123/

Oxid zinečnatý a oxid titaničitý jsou nyní poměrně populární téma v oblasti přírodní kosmetiky či opalování s minerál−ními filtry. Oba dva však v sobě skrývají mnohem více síly, než by se mohlo zdát!

Oxid zinečnatý a oxid titaničitý, to jsou dva produkty, které s největší pravděpodobností přihodíte do ekokozího košíku, když se chystáte experimentovat s výrobou domácího opalovacího krému. V čem spočívají jejich superschopnosti a proč volit právě tyto šampiony?

Hodné a zlé filtry v opalovací kosmetice

O minerálních filtrech UV záření jsme se už zmiňovali, ale shrňme si to ještě jednou. V opalovacích krémech na chemické bázi najdeme filtry syntetické, například korálového zabijáka jménem oxybenzone. Nejenže dusí překrásné a věky staré korály, ale mimo jiné proniká i do naší pokožky.

Zatímco chemické opalováky blokují UVA a UVB záření pomocí chemických látek, minerální opalovací přípravky používají k blokování UV záření fyzikální filtr, který sluneční záření odráží. Pokud si to chcete lépe představit, je to vlastně taková ochranná vrstvička vytvořená minerály, jako jsou tihle naši oxidoví kamarádi.

Velkým plusem je, že minerální filtry zůstávají na povrchu naší pokožky a, na rozdíl od filtrů chemických, do ní nepronikají. Když se namažeme opalovacím krémem s minerálním filtrem, můžeme tedy hned šupajdit ven na sluníčko. Chemické opalovací přípravky potřebují většinou půl hodiny na to, aby se obsažené látky vstřebaly.

Aby minerální filtry fungovaly bezpečně

K odrážení UV záření minerální filtry využívají tzv. zrcadlový systém. Představit si můžeme malá mikroskopická zrcátka všude po kůži, které nebezpečné záření odrazí zpátky do okolního prostředí.

Aby to dobře fungovalo, musí tedy být krém a v něm obsažený minerální filtr rovnoměrně rozetřený po celé ploše pokožky. Proto je nesmírně důležité při výrobě domácího opalovacího krému dbát na správně vmíchání filtru.

Co se dávkování týče, je potřeba, aby procento minerálního filtru z celkového obsahu krému bylo minimálně 7 %, ale naopak maximálně 25 %. Navíc, když dáte do krému příliš mnoho oxidu, po jeho nanesení se z vás stane bělásek.

Nerozlučná dvojka

Rozumné je nespoléhat pouze na jeden oxid a do krému dát rovnou oxidy oba dva. Jdou totiž ruku v ruce. Oxid zinečnatý sice zvládá odrážet UVA i UVB záření, ale maximální ochrana, kterou nám ve vyrobené kosmetice zajistí, je SPF 10. Oproti tomu oxid titaničitý, který si poradí pouze s UVB zářením, zase dovede dosáhnout vyšší hodnoty SPF, takže je zkrátka nejlepší, když je do svého krému šoupnete oba.

Nebýt bílý jako stěna

Opalovací minerální prostředky jsou naprosto parádní, jedno malé (ale pro mnoho lidí zásadní) mínus přesto mají. Protože se minerální filtry nevstřebávají do pokožky, mají sklon na kůži zanechávat bílou vrstvu.

Ale pozor! Tahle kosmetická vada není nic, s čím bychom si neuměli poradit. Pokud vám vadí, že s minerálním opalovacím krémem vaše opálení nevynikne nebo že vypadáte jaksi nezdravě, jednoduše do přípravku přidejte mica prášek či barevný oxid. Pokožka dostane nádhernou svěží barvu, a navíc se bude krásně jemně blýskat! Do letní pleťové kosmetiky se hodí všechny zlatavé, bronzové a oranžové barvičky – my milujeme odstín Sunbeam Gold, Just Peachy a Gold Sparks. Pokud je vaše pokožka tmavší, doporučujeme přidat i špetičku hnědého, případně červeného a žlutého barevného oxidu.

Co to je a co to umí?

Pokud nevyrábíte opalovák pro celou Klapzubovu jedenáctku, asi vám nějaké množství oxidu titaničitého i zinečnatého zbyde. Aby jen smutně neležely ve skříňce, je dobré vědět, co tyhle dva bílé prášky vlastně jsou a k čemu se dají použít dál.

Oxid zinečnatý

Oxid zinečnatý najdeme pod pojmy zinková běloba nebo též pod chemickým označením ZnO. Jedná se o přírodní minerál, který má podobu bílého prášku, nerozpustného ve vodě. V přírodě bychom se nachází v podobě nerostu zinkitu, hojně se však vyrábí i v laboratořích.

Je proslulý zejména v oblasti přírodních opalovacích krémů, kde se využívá jako přírodní minerální filtr proti UV záření. Funguje ale taky jako parádní bílé barvivo. Také je léčivou a zásadní přísadou některých kosmetických produktů, ve farmacii se používá do mastí a krémů.

Při výrobě domácí kosmetiky ho můžeme přisypat do očních stínů, tvářenek, pudrů, rtěnek, očních linek, řasenek, domácích mýdel, koupelových solí či dokonce laků na nehty. A pokud se vám někdy stalo, že jste si koupili příliš tmavý pudr nebo make-up, můžete si ho právě oxidem zinečnatým zesvětlit přesně na míru. (Ale opatrně, tenhle bílý prášek má vážně sílu a celkem jednoduše pak můžete po světě chodit světlá jako gejša!:))

Pro pokožku je oxid zinečnatý doslova blahodárný. Kromě toho, že slouží jako ochrana před UV zářením, má také skvělé regenerační účinky, takže se perfektně hodí na podporu hojení popálenin, opruzenin a jiných zranění kůže. Jeho léčivých vlastností využijeme i při péči o aknózní či ekzematickou pokožku, kdy může pomoci se snížením zánětu kůže.

Legendou je potom samozřejmě stará dobrá, léty prověřená zinková mast. Právě tu si můžeme máznout na pupínky, spáleniny a vyrážky, abychom urychlili hojení a léčbu. Pokud ji doma ještě nemáte, vůbec nemusíte utíkat do lékárny. Vyrobte si ji! Všechny potřebné ingredience i návod najdete na Ekokoze a do přípravy se můžou pustit i začátečníci. Je to brnkačka!

Pst! Vrabčáci na střeše si šeptají, že tu je řešení i pro naše milé nestíhače – hotovou zinkovku vylepšenou ještě propolisem můžete mít do pár dní doma i bez jejího míchání!

Zinek je taky skvělým bojovníkem s pocením – dokáže absorbovat vlhkost, a tak nechybí ve spoustě přírodních deodorantů.

No a jestli chcete své přátelství s oxidem zinečnatým prohloubit, jak jen to jde, máme pro vás několik dalších tipů. Teď v létě pravděpodobně s vděčností sáhnete po zinkovém deodorantu a večer se v chladivé sprše namydlíte zinkovým mýdlem, které si můžou kutilové vyrobit i sami doma, kuk sem na recept plný výživných ingrediencí, po kterých se pokožka bude moci utlouct.

Oxid titaničitý

Oxid titaničitý, titanová běloba nebo také TiO₂– pod těmito názvy můžeme najít našeho druhého pomocníka, který má své právoplatné místo nejen ve světě kosmetiky.

Oxid titaničitý je často používán jako pigment, z důvodu výrazného jasu a velmi vysokého indexu lomu. Při takovém využití je výhodou i jeho odolnost vůči UV záření. Pohlcuje UV záření a přeměňuje ho na neškodné teplo. Jeho vysoká odrazivost, jas a barevná stálost ho předurčují také jako vhodný materiál pro použití ve formě tenkých povlaků na speciální optice jako jsou dielektrická zrcadla.

V kosmetice se používá zejména jako bílý pigment, takto se používá dokonce i při tetování. Najít ho můžeme však všude kolem sebe, je například v zubní pastě, papíru, bílém pečivu, malířské barvě… Oxid titaničitý je zkrátka skoro všude, kam se podíváme!

Oxid titaničitý využijeme i při výrobě domácí dekorativní kosmetiky, od korektoru přes make-up po pudr a stíny! Pro parádnice máme recept na výrobu domácí minerálního make-upu, ve kterém využijete i své zásobičky oxidu zinečnatého. Špetku oxidu titaničitého můžete potom přidat i do tohohle tónujícího pleťového krému a ve své kosmetické taštičce budete mít všechno, co jen potřebujete!

Používáte oxid zinečnatý a oxid titaničitý při výrobě?

Zdroje:

https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/23604/140002678.pdf?sequence=1&isAllowed=y

https://www.ewg.org/enviroblog/2008/07/how-choose-better-sunscreen

https://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2012/03/11.pdf

https://www.researchgate.net/publication/5581430_Mineral_filters_in_sunscreen_products_-_Comparison_of_the_efficacy_of_zinc_oxide_and_titanium_dioxide_by_in_vitro_method

https://chemistconfessions.com/pro-tips/a-chemists-guide-to-finding-a-sunscreen-filters-guide/

Zářivý hydratační tělový krém s levandulí a eukalyptem

Jednoduché tělové mléko prodlouží opálení, parádně podtrhne barvu sluncem políbené pokožky a dodá jí zdravý lesk a jemný třpyt. Je lehounké a výborně se vstřebává, takže se hodí i do teplých dnů babího léta.

Zvládne jej i kosmetický začátečník a vyrobené je za pár minut. Je to základní mléko vyrobené emulgací (což zní strašidelně, ale vyslovit tohle slovo je složitější než celý krém umíchat:)) Špetka zlatého a bronzového mica prášku pak z „obyčejného“ jednoduchého tělového mléka vykouzlí naprosto hvězdnou záležitost.

Naše tělové mléko je levandulové s eukalyptem. Svou vůni si ale, stejně jako sílu třpytu, můžete upravit a namíchat přesně podle svých představ.

V jednoduchosti je síla

Jako olejový základ jsme použili olej z bodláku, který se jmenuje světlice barvířská (nebo taky saflor). Ten se rychle vstřebává, takže se nebudete cítit nepříjemně mastně. Pokožku navíc světlicový olej potěší pro svůj vysoký obsah vitaminu E a kyseliny olejové a peněženku zase pro svou nízkou cenu.

Vodní fází je směs levandulové květové vody (tady ale můžete sáhnout po jiném, vámi oblíbeném hydrolátu, případně po destilované vodě), rostlinného glycerinu a medu. Med a glycerin na sebe vážou vlhkost ze vzduchu, a mléku tak pomůžou pleť ještě víc hydratovat a zjemnit.

Uklidňující levandulovou vůni jsme doplnili o osvěžující vůni eukalyptu a vytvořili kombinaci ideální pro dny prohřáté teplými slunečními paprsky i pro chladnější podzimní večery.

O elegantní třpyt se postará zlatý a bronzový mica prášek. Množství jde jednoduše upravit, s našimi poměry dosáhnete jemňoučkého lesku, který je na slunci krásně znatelný, ale není provokativní nebo rušivý. Pokud toužíte po větší záři, přidávejte micu v malých množstvích, ať neúmyslně neskončíte blýskaví jako disko koule

Zářivé hydratační tělové mléko s levandulí a eukalyptem

Co je na to potřeba?

70 gramů levandulové květové vody (nebo jiného hydrolátu, případně vody destilované)
3 gramy rostlinného glycerinu
3 gramy kvalitního medu (pro zcela rostlinnou verzi je možno med nahradit dalšími 3 gramy glycerinu)

10 gramů emulgačního vosku NF
18 gramů světlicového oleje

přibližně 0,7 gramu Cosgardu

10 kapek eukalyptového esenciálního oleje
5 kapky levandulového esenciálního oleje (nemusí být)

asi ½ lžičky bronzového či zlatého mica prášku (my jsme použili směs odstínů Sunbeam Gold, Just Peachy a Sangria a je to nádhera!)

Jak na to?

Připravíme si vodní lázeň.

Do žáruvzdorné sklenice (třeba zavařovačky) si odvážíme světlicový olej, přisypeme k němu emulgační vosk, šoupneme do vodní lázně a necháme koupat na středním plameni.

V jiné nádobce si mezitím smícháme květovou vodu, glycerin a med. Šoupneme do lázně vedle rozpouštějícího se vosku v oleji, aby všechny složky měly stejnou teplotu.

Když je všechno pěkně rozpuštěno a zahřáto, vodní fázi (vodu s glycerinem a medem) přilijeme k oleji s voskem. Ještě chvíli necháme prohřát, pak vyjmeme z vodní lázně a při chladnutí prošleháváme tyčovým mixérem. Směs se změní na krásně nadýchaný a relativně hutný bílý krém.

Do vystydnutého krému přidáme konzervant Cosgard, přikápneme esenciální oleje a přimícháme mica prášky. Všechno hezky prošleháme a případně vyladíme třpyt, barvu a vůni.

Hotový krém pak přeneseme do vhodného obalu (třeba do pohodlné airless lahvičky) a je hotovo!

Krém díky konzervantu vydrží i mimo lednici minimálně půl roku.

Vyrábíte tělová mléka či krémy? Pochlubte se nám!

Není soda jako soda

Uvolňující aromatablety do sprchy

Kosmetická síra a proč si s ní vyrobit micelární vodu

Výjimečný baobab – elixír zdraví a krásy

Masážní bonbonky plné lásky

Zázračná nimba a její všestranné účinky

Růžová čistící pleťová tyčinka z jílu

Mangové mlsání pro vaše tělo – voňavé tělové máslo

Epsomská sůl – hořká sůl, co nesolí

Domácí látková pleťová maska – znovupoužitelná, ale pořád jiná

Recyklované tekuté mýdlo ze zbytků mýdla

Domácí čokoláda a pralinky s mandlemi a malinovým pudrem

Přírodní barvy na velikonoční vajíčka – ze surovin, které máte ve spíži

Proč říct ne běžným opalovacím krémům?

Nadýchané koupelové máslo s opravdovými malinami

Děláme první mýdlo – jednoduchý recept pro každého

Smrkový sirup na rýmu a kašel a tinktura na bolavé nohy od Zdeničky

Article 1

Vše o minerálních filtrech – oxid zinečnatý a oxid titaničitý v kosmetice

Zářivý hydratační tělový krém s levandulí a eukalyptem